Aktualizováno 11. února 2018.
Výroba piva, kdy se ve vrcholném středověku pivo vařilo v téměř každé usedlosti či měšťanském domě, se postupně díky prodeji přebytků a vysoké rentabilitě soustředila v rukách početné skupiny živnostníků v tzv. právovárečných domech. Na vesnicích měli právo vařit a šenkovat většinou rychtáři. Postupně vydávanými privilegii sílila dominance pivovarníků v královských městech, kteří si pomocí výsady mílového práva zajistili výhradní distribuci svého piva v okruhu zhruba 11 km okolo města. Tato práva se časem snažili vymoci na svých pánech i pivovarští živnostníci v poddanských městech.
Rentabilita vaření piva
Vysoká rentabilita pivovarské živnosti zapříčinila její postupný přechod do rukou vrchnosti, která na svých panstvích budovala modernější a výnosnější pivovarská zařízení a od 16. století tak v tomto odvětví začala dominovat.
V našem okolí je toho příkladem pivovar v Mnichovicích, který nechal v roce 1532 vybudovat jeho pán Jan z Valdštejna. Dalším pak panský pivovar v Kostelci n. Č. l. zmiňovaný v roce 1558, kdy panství získávají Smiřičtí.
I ve Stříbrné Skalici (dříve jen Skalice) existoval v té době pivovar. Zmínka o něm se vyskytuje v Registrech komorního soudu z 30. let 16. století. August Sedláček ji ve svém díle Hrady, zámky a tvrze přepisuje takto: „Asi okolo l. 1508 přišlo k rozdělení panství Sázavského, tuším pro dluhy (pzn. pánů Zajímačů z Kunštátu), a jednotlivé části dostaly se věřitelům. Tak se stalo, že asi l. 1530 Adam Sviták z Landštejna držel městečko necelé a 5 domův nějaký Trmal a šestý dům (pivovar) obec.“ Další zmínka o skalickém pivovaru se objevuje v 70. letech 16. století, kdy celá Skalice přechází do rukou pánů Smiřických z nedalekého Kostelce nad Černými lesy, kteří tam již v té době, jak je zmíněno výše, provozovali černokostelecký pivovar.
Kde se pivovar ve Skalici mohl nacházet?
K této otázce se vyskytly nové poznatky (únor 2018). Ve stříbrnoskalické kronice se píše:
„Dvůr Rovný ten se pokládá k panství… Sladovna tamtéž a pivovár s krosnami (?), kde se piva hojně vaří, pokládá se k užitku, každého roku jest náklad z něj 7 kop…“.
Archivář Vojtěch Vaněk objevil prameny, z kterých autor kroniky čerpal a zjistil následující:
Tento pramen se mi podařilo najít a jeho obsah je trochu jiný, než jak píše kronika. Jsou to vlastně dva odhady „skalického panství“… Volně je lze datovat do druhé poloviny 16. století nebo na počátek 17. století, a důvod jejich vzniku není úplně zřejmý. Do skalické kroniky jsou oba tyto odhady přepsány s mnoha chybami a vlastně „smotané“ dohromady. Jednou z mnoha chyb ve čtení původního textu je i obrat „dvůr Rovný ten se pokládá ...“ a následující údaje o pivovaru. Správné čtení v pramenu je „dvůr v nově vystavěný, ten se pokládá …“ Šlo samozřejmě o dvůr ve Skalici a pivovar také tam.
V urbáři černokosteleckého panství z let 1772 až 1777 se již pivovar ve Skalici neuvádí.
