Při letošním Vykulení v Černokosteleckém pivováru se bude pálit vápno – 8. září

V rámci letošního VYKULENÍ se bude hasit nejenom žížeň, ale také vápno!!!

Ve dnech 14. — 20. července 2018 byla v areálu černokosteleckého pivováru zbudována pec na pálení vápna tradičním způsobem.

Výstavba zařízení probíhala pod vedením a šikovnýma rukama profesionálních archeologů a neúmorných příležitostných experimentátorů.

Po následném naplnění pece kvalitním vápencem by se mělo z jednoho výpalu získat zhruba kolem půl kubíku bílého zboží.

Samotný první výpal bude součástí letošního XIIIII. VYKULENÍ dne 8. září.

Pod pecí se zatopí ve středu a zájemci se můžou přijít podívat již před samotnou sobotní akcí. Vápnu zdar!


Konstrukce pece

Pro podmínky pivováru (k opakovaném výpalu i případnému opékání jiných substancí) byla záměrně zvolena pec válcového schématu s konstrukcí sestavenou z místního lomového kamene (asi 2,4 m3), pojeného místním neocenitelným jílem, který byl v okolí Kostelce v historické době využíván a dobýván za účelem výroby široko daleko vyhlášené keramiky (http://www.kostelecncl.cz/nove-muzeum-keramiky/a-1507). V čelní stěně pece, která bude obsluze přístupná pouze ze směru zahloubeného předpecí, byly stavebníky ponechány zcela záměrně dva otvory, z nichž spodním bude vymetán popel a horním přikládáno dříví (stavitelé se domnívají, že horním bude možné po zbudování klenby vylézt z pece včas ven…). Zbývající části pece zůstaly prostému lidskému oku skryty v zemi, takže pec vypadá shora jako kamenem roubená studna, jíž se za vydatných dešťových přívalů, jak jsme osobně poznali při stavbě, skutečně načas stává.

Vsázka

Základem vsázky by měl být nejspíše kvalitní devonský vápenec dopravený z lomu Cementárny Radotín (Českomoravský cement, a.s.), který bude ručně vyskládán na pravou kopulovitou klenbu v objemu asi 0,5 m3. Byla cíleně zvolena velikost 100-250 mm, která je pro stabilitu klenby i výpal ideální. Z okolí Kostelce jsou známa kvalitní ložiska krystalických vápenců (mramorů) z okolí Sázavy, dnes však netěžená a pro náš účel požadovaném objemu obtížně dostupná. K vlastnímu složení vsázky by pak měl přispět výběr nebo úprava vápenného kamene do podoby klínů o dvou až třech velikostech, které budou založeny na připravený schodovitý ústupek v šachtě pece.

Výpal

K výpalu by mělo postačit jakékoliv proschlé dřevo o přibližném objemu 3-4 m3. Doba potřebná k přeměně vápence na pálené vápno by neměla překročit 45 hodin. Jelikož je ale každé nově vystavěné zařízeni originálem, lze výrobní parametry pece předložit pouze na základě zkušeností nabytých jinde, nebo až při vlastním zkušebním provozu.

Zkušenosti s výpalem vápna v tradičně postavených pecích byly čerpány ze současných poznatků vědeckého výzkumu a chvilkové empiriky obou autorů, kteří jsou členy divoké bandy nadšenců pořádajících každoročně ukázková lidová řemesla v areálu experimentální vesničky na Staré huti u Adamova v Moravském krasu (Kruh přátel Technického muzea v Brně, Spolek Františka — Sekce industriální archeologie: http://www.starahut.com/#sthash.kyinuntzw.dpbs/. Praktické zkušeností s výpalem vápna ve středověkých a tradičních pecích vychází ze společných experimentálních aktivit pořádaných ve spolupráci s ÚAPP Brno, v.v.i. a Archaia Brno, z.ú. a UAM AV CR, v.v.i. (http://archeologiatechnica.cz/sites/default/files/2018- 04/03 Kos.pdf; https://www.uapp.cz/aktuality/opet-po-roce-na-stare-huti-u-adamova).

Historie

Víme, že podobná zařízeni byla v provozu ještě v 19. století, kdy vzešla z prostředků např. měšťana v Litomyšli, nebo stála na panství Liechtensteinů v Pavlově na jižní Moravě. Tímto objektem se tedy dostáváme v Kostelci nevědomky opět do kontaktu se stejnými historickými majiteli jako v jejich domovině na Moravě. Konstrukčně pak tato zařízení vychází nejspíše z prvotin oblasti alpinské a subalpinské, období středověku, kdy sloužila k produkci pojiv určených na výstavbu panských staveb.

Rekonstrukce

V Čechách byla pec s podobným cílem ukázky vápenického řemesla a obnovy historických staveb vystavěna tradičním způsobeni např. v areálu kláštera v Plasích (NTM CSD Plasy: http://muzeum-Plasy.cz/node/121).

A výsledek

Výsledkem černokosteleckého výpalu bude silně reaktivní (při styku s vodou vřící až explodující) měkce pálené vzdušné vápno, které prošlo pozvolnou kalcinací při teplotách 900-1000 °C. Po skončení výpalu obvykle zůstanou v zákoutích a ve vrcholku pece nedopálené kusy vápence, my se však pokusíme o jejich minimalizaci tím, že vsázku obmažeme hliněnou mazaninou — opatříme ji tzv. „čepcem“, neboli ,kabátem“. V hliněném příkrovu ponecháme pro volný průchod spalin pouze postranní otvory, kterými bude možné plochými kameny nebo pálenými taškami ručně regulovat směry odtahu ohně. V závěru akce pak bude pro veřejnost předveden proces hašení vápna vodou do podoby vápenného mléka a ve formě kaše jeho následné uskladnění do vápenné jámy v areálu pivováru. Po delším odleženi pak bude možné vápno využít k celé řadě doplňkových rekonstrukčních prací na zchátralých konstrukcích historické povahy.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.