Zpráva o monitoringu tůně pro obojživelníky ve Stříbrné Skalici

Minulý rok jsme vybudovali u kluziště ve Stříbrné Skalici tůň pro obojživelníky – více zde.

Zde je krátká zpráva o jejím fungování a výsledcích.


Rok 2018 byl extrémně suchý. Nicméně tůň celkem odolávala až do května, kdy bohužel vyschla. Středně velcí pulci však byly na poslední chvíli vyloveni a odchováni v kádi na ryby nedaleko tůně, kde úspěšně metamorfovali a rozběhli se do okolí. Takže nakonec dílčí úspěch.

Na kluzišti jsem pozoroval čolky obecné, kteří se po jeho vyschnutí sami od sebe přestěhovali do tůně. Tůň je tedy obojživelníky přijímána, což je pozitivní.

Tůň na fotkách v různých měsících:

stav vody 2. dubna – tůň plná vody

stav 29. dubna už se projevuje sucho, nicméně vody je ještě dostatečné množství

stav 29. dubna už se projevuje sucho, nicméně vody je ještě dostatečné množství

pro srovnání: kluziště je již dlouho vyschlé

Někdy začátkem května byla tůň už téměř vyschlá. Voda je uměle dodávána, protože je ale celý půdní profil vyschlý, voda se dost rychle ztrácí, takže naplněná tůň vyschne třeba za čtyři dny. Ve vlhkém okolním prostředí by nevysychala skoro vůbec, nakonec někdy okolo 20. května byli pulci z tůně přeneseni do kádě.

stav skoro vyschlé tůně 4. května

tůň po přilití vody (voda zkalená od přilévání vody)

Závěr

Potřebujeme, aby voda v tůni vydržela asi do 15. června. Letos voda v tůni vydržela přibližně do 1. května. Rozdíl tedy měsíc a půl. Ale bylo dlouhé netypické jarní období beze srážek. Za normálního průběhu jarních srážek, tj. mokrý květen, by tůň mohla fungovat.  Otázkou je, zda ji neprohloubit? Mohlo by to oddálit vyschnutí, ale mám strach, abychom nenarazili na propustné vrstvy a tůň spíše ještě neodvodnili. Zkusíme udělat sondu a podle toho se rozhodneme.  Pokud je mokro, půda v okolí tůně je nasáklá a vodu v tůni drží, když dojde k výraznému vysušení okolního půdního profilu, voda z tůně do něj prosakuje a ztrácí se rychleji.


Územní srážky v roce 2018

Kraj Měsíc
1.2.3.4.5.6.7.
Praha a Středočeský krajS2983419546828
N34304034637082
%85278556869734

Vysvětlivky:
S = skutečný úhrn srážek v jednotlivých měsících [mm]
N = průměrné srážky, dlouhodobý srážkový normál 1981-2010 [mm]
% = úhrn srážek v % porovnaný s normálem 1981–2010


Sucho je viditelné z tabulky. Vyžlucená čísla udávají, o kolik % napršelo méně v jednotlivých měsících. Za průměrných úhrnů by tůň byla, sice těsně, ale v pohodě. Od ledna do července byly srážky výrazně pod normálem. Kdyby napršel normál a více, tůň by byla ok. To se příští rok klidně může stát, ale vypadá to, že spíše vstupujeme do suššího období.

Zvláštní poděkování Honzovi Senftovi, který se velmi zasloužil o novou generaci skokana hnědého v lokalitě.

 

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.