V pátek 13. července 2012 se uskutečnila jedna z nejsmutnějších událostí posledních let u nás v Hradci, potažmo na Propasti, a tou byl pohřeb Martina Ipsera, kterého všichni znali pod přezdívkou Školník.
Každý kdo strávil v Hradci na Propasti v posledních dvaceti letech nějaký čas, musel se Školňasem přijít do styku. Byl to člověk milující společnost a hospodu, se vším co k tomu patří. Dvacet let pracoval u Petra Jandy na Propasti v nahrávacím studiu a nic nenasvedčovalo tomu, že by tato, dovolím si říci, ikona Propasti zde neměla být vídána i v dalších letech, kdyby si oné osudné noci, první prázdninový víkend ze soboty na neděli 1.7.2012, nešla s místníma holkama zaplavat do Propastského rybníka. Ale čas již nevrátíme.
Pohřbu Martina Ipsera se zúčastnilo jistě kolem stovky lidí, kteří do Čáslavi dorazili po vlastní ose, či z Propasti vypraveným autobusem, aby se s ním naposledy rozloučili. Část z nich se poté vrátila zpět na Propast, kde se uskutečnil „pohřební kar“, kdy místní hospodští připravili kotel výborné hovězí polévky a následně i guláše a smuteční zábava, lze-li to tak nazvat, trvala až do následujícího rána. Tak jak by to Školníček jistě chtěl.
Jakub Hlavatý
