Tvrz a mlýn Hačka – historická data

Lokalita Hačka (též Hačky, Háčky) se nachází v údolí Jevanského potoka v těsné blízkosti obce Hradec, ale katastrálně patří k obci Černé Voděrady, vzdálené 2,3 kilometru severozápadním směrem. Její název vznikl ze staročeského slova hátě, hatě  otepi, klestí či kulatiny vyskládané přes bažinatý terén, který zde bylo nutné v minulosti při přechodu potoka překonat na trase tzv. staré pražské cesty (více zde), probíhající v blízkosti dnešních Haček minimálně od raného středověku.

Majitelé Haček ve středověku

  • v roce 1320 Bernard z Cimburka, pán ze Střimelic, prodal Hačky abatyši Kunhutěkláštera sv. Jiří na Pražském hradě,
  • v roce 1380 se tehdejší majitel Haček, pražský kožišník Stach, za něhož zde již nejspíš existovala tvrz, soudí s rytířem Janem ze Střimelic o právo podávat faráře v Konojedech a tuto při vyhrál,
  • v roce 1414 byly Hačky již samostatným zbožím, které držel Kuneš ze Skalice,

    I_vojenske

    Hačky, Hradec a Propast na mapě I. vojenského mapování z 2. poloviny 18. století

  • v letech 1461 a 1462 probíhala pře mezi Kunešem Skalickým a Dorotou Skalickou, protože ten jí Háčky zastavil, ale tato to tak pojímala, jako by prodával a chtěla na něm, aby jí Háčky zapsal do desek,
  • okolo roku 1513 tvrz Hačky prodána Michalovi Slavatovi z Chlumu a připojena ke Kostelci,
  • od roku 1554, kdy je koupil Jan mladší z Valdštejna, patřily Hačky až do roku 1848 k panství Komorní Hrádek.
  • někdy po polovině 16. století tvrz zaniká

Známí mlynáři v Hačkách

  • 1562 – Jan mlynář pod rybníkem Hačickým,
  • 1677 – Jakuba Hačeckého mlýn s pilou, kterejž bejval o dvou kolách nebo strojích mlejnských a stoupy se kolem mlejnským táhly. Vody tok svobodný i na pilu z rybníka panského Dlouhého Hačeckého,
  • 1784 – Josef Hořický (v roce 1774 oddáni Josef Hořický mlynář z Haček a Anna Fiala z Penčic dcera Josefa Fialy spolmistra řemesla mlynářského – více zde),
  • 1924 – František Kopecký.

    1790-revirni-mapa-hacky

    Situace tří hačeckých rybníků a mlýnského potoka na revírní mapě z roku 1790.

Zajímavost

Již v urbáři černokosteleckého panství z roku 1677, tzv. Zlaté knize, je zmiňována jalová trouba, později přesněji nazývaná Mlýnský potok, kterou se na mlýn a pilu „od starodávna“ přiváděla voda z Dlouhého hačeckého rybníka. Tato strouha měřila téměř 1,5 kilometru a vodou zásobovala malou retenční nádrž nad mlýnem.