Lom ve Stříbrné Skalici

_sribrna_skalice-kamenivoLom ve Stříbrné Skalici leží v oblasti Středočeské pahorkatiny a patří do geomorfologického celku Benešovská pahorkatina. Těženy jsou zde horniny krystalinika tzv. amfibolický křemenný diorit.

Nejstarší písemná zmínka o důlní činnosti na stříbrnoskalicku pochází z roku 1536, kdy král Ferdinand I. odpovídal na žádost staroměstských měšťanů o dovolení skalické stříbro zmincovat na Starém Městě pražském, avšak těžba se zde na základě archeologických poznatků dá předpokládat již od neolitu (5600 př. n. l. – 3700 př. n. l.). V té době zde mohly být těženy výchozy krystalinických vápenců – lokalita Na Homolích (Bernat, J. 2001), obdobně jako na nedaleké lokalitě Bílý kámen u města Sázavy, z nichž se pak, pravděpodobně na Kolínsku, vyráběly bílé masivní náramky exportované i mimo území Čech.

Otevírací doba kamenolomu

březen – červen, září – prosinec
                       6:00 – 16:00 (po – čt)
                       6:00 – 14:00 (pá)
leden – únor    6:00 – 14:00

Kostel sv. Jakuba Většího v Rovné

Někteří badatelé považovali a považují za první doklad dolování stříbra zasvěcení románského kostela v Rovné ve Stříbrné Skalici z poloviny 12. století svatému Jakubu Většímu, patronu horníků.skalicky_lom-nahled-new

Lokalitou, kde mohlo být v té době (12. století) těženo, jsou Hradové Střimelice, vzdálené od kostela sv. Jakub Většího téměř čtyři kilometry vzdušnou čarou. Nepřímo to dokládají nálezy rud a barevných kovů z pražského Klementina (Zavřel, J. 2003), které časově spadají do 12. až 14. století. Jejich mineralogickému složení neodpovídá žádná jiná dnes známá lokalita více, než ta u Hradových Střimelic.

Před husitskými válkami patřila Skalice hor stříbrných (nazývána tak od roku 1417) benediktinům ze Sázavského kláštera. Rovněž v té době se zde předpokládá těžba stříbrných ložisek.

Novověk

Prameny z mladšího novověku (viz výše, rok 1536) se kromě stříbra též zmiňují o těžbě olova, mědi a zlata. V té době zde patrně došlo k největšímu rozmachu důlní činnosti, kdy se dolovalo od Kostelních Střimelic, přes Hradové Střimelice až do Stříbrné Skalice. Tehdejší těžaři byli nepochybně hnáni vidinou tučných zisků, stejně jako se to o pár let dříve podařilo Šlikům po otevření dolů v Jáchymově, kde téměř přes noc, díky bohatým ložiskům, povstalo svobodné báňské město. Představy těžařů se však díky nerentabilním ložiskům nenaplnily a po polovině 16. století dochází nejprve k útlumu těžby, až jsou doly ke konci století, až na jeden, opuštěny (Wurm, V. 1957).

Snahy o obnovení důlní činnosti od 17. století až do 60. let 20. století byly neúspěšné nejen díky hladině podzemní vody, rychle zaplavující štoly (z jedné je dodnes napájen stříbrnoskalický vodovod), ale i díky podobě rudních žil, které se směrem od povrchu ztrácejí.

V 50. letech 20. století dochází k otevření lomu na Marjánce. Z kopce Čapík je získáván a drcen tzv. amfibolit.

Následující údaje jsou čerpány z knihy o Stříbrné Skalici z roku 2006 (Vysloužilová, M.).

1960

  • přestěhování lomu o 150 m níže po proudu řeky Sázavy
  • zavedení mechanizace
  • objevena stará štola
  • denně 450 tun vytěženého štěrku, t.j. cca 110.000 tun ročně
  • dovoz kamene na stavbu pražských silnic

1980

  • n.p. KNV Silnice Čáslav
  • 108.000 tun vytěženého kamene ročně
  • vybudována deponie materiálu na protějším břehu řeky
  • těžba probíhala ve třech etážích
  • vyhotoven plán těžby do roku 2050

1991

  • uzavření lomu pro útlum poptávky

1993

  • v privatizaci získává lom firma Krofian z Hradce Králové
  • protesty chatařů proti obnovení těžby
  • v říjnu 1993 částečně obnovena těžba

1994

  • v lomu začíná působit francouzská firma Lafarge Kamenivo

1996

  • uzavřena smlouva na pronájem lomu na 15 let
  • roční nájem 160.000,- Kč

2002

  • 1. července se majitelem lomu stává nadnárodní firma Hanson, a.s. z Velké Británie

2007

  • vzniká Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny a rozvoj zdravého kulturně společenského života stříbrnoskalicka. Podnětem k jeho založení byla petiční akce 2007 proti rozšiřování těžby amfibolitu v kamenolomu Stříbrná Skalice

2009

  • zánik akciové společnosti Hanson v důsledku fúze se společností Českomoravský štěrk, a.s.

2011

  • vypršení smlouvy z roku 1996
  • roční nájem za 15 let vzrostl na 381.320,- Kč
  • uzavření nové smlouvy na 15 let
  • roční nájem ve výši 500.000,- Kč + dodávky kameniva pro potřeby obce ve výši 100.000,- Kč
  • limit roční těžby stanoven ve výši 130.000 tun

Studentský film

Následující odkaz spouští studentský film Vesnice na odstřel aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád lom lukas-senft-filmmladého tvůrce Lukáše Senfta žijícího ve Stříbrné Skalici, který zaznamenává stav života v obci s funkčním lomem v roce 2012 – odstřely, praskající zdi domů, petice proti těžbě, kostel sv. Jakuba Většího se svými donátory – majitel sítě heren a Petr Janda. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10624368437-pruvan/214562254300003/video/316443

Použité prameny a literatura:

Bernat, J. 2001 – Zpráva o povrchovém průzkumu hornických stařin v Stříbrné Skalici, Nálezová zpráva ÚAPPSČ, Praha 2001,

Zavřel, J. 2003 – Rozbor rud a tavenin barevných kovů z areálu Klementina na Starém Městě pražském, Nálezová zpráva NPÚ HMP,

Wurm, V. 1957 – O skalickém dolování, Vlastivědný sborník Českobrodska I,

Vysloužilová, M. 2006 – Stříbrná Skalice : Hradové Střimelice, Kostelní Střimelice, Hradec.