Stříbrnoskalické obecní kroniky a kronikáři

Pamětní kniha

První zápis v Pamětní knize obce Stříbrná Skalice pochází již z 9. září 1895, kdy se úkolu vést kroniku ujal starosta obce Karel Kratochvíl, mlynář z Nouzova.

obdobíkronikáři
1895-1928Karel Kratochvíl
1928-1934František Nevšímal
1938-1939Karel Kefurt
1948-1959Václav Wurm
1964-1994Václav Kaše
1994-1997Ivana Urbanová
1997-2005Vlasta Barešová
2005-2012Jiří Bernat
2012-2018Miroslav Košťál

Druhým kronikářem byl od roku 1928 František Nevšímal, ředitel obecné a měšťanské školy ve Stříbrné Skalici, který psal kroniku až do roku 1934.

Záznamy z let 1935 až 1937 byly do kroniky dopsány anonymními autory.

Dalším oficiálním kronikářem se v roce 1938 stal Karel Kefurt, pověřený ředitel měšťanské školy, který zápisy do této knihy prováděl jeden rok.

Od začátku 2. světové války až do roku 1948 se do kroniky nepsalo.

V roce 1948 se zdejším kronikářem stal JUDr. Václav Wurm, majitel rekreačního rodinného domku v Rovné. Postupně, za vydatné pomoci místních občanů, dohledal a do kroniky dopsal chybějící válečné události.

Druhá kronika

Druhá kniha, kterou až do roku 1959 vedl dr. Wurm, je ze všech skalických kronik nejvýpravnější a zdobí ji kresby akademických malířů Bedřicha Peroutky a Josefa Procházky, kteří ve Stříbrné Skalici bydleli.

Rokem 1959 končí záznamy dr. Wurma a novým kronikářem se od roku 1964 stal Václav Kaše, jenž dopsal i období mezi lety 1960 a 1963.

Třetí kronika

Obrázek bývalé barokní zemědělské usedlosti Františka Skály čp. 13, který namaloval akademický malíř H. Bauer

Václav Kaše pokračoval zápisy do třetí knihy skalické historie. Titulní stranu zpracovala místní učitelka základní školy paní Chocholová. Z dalších kreseb je to obrázek bývalé barokní zemědělské usedlosti Františka Skály čp. 13, který namaloval akademický malíř H. Bauer, jenž si Skalici zamiloval při svých letních pobytech.

Čtvrtá až šestá kronika

I v další knize kronik o Stříbrné Skalici je úvodní stránka věnována kresbě s místní tematikou. Tentokrát je to grafika, na níž je zobrazen kostel v Rovných, kterou vytvořil stříbrnoskalický rodák Josef Svoboda, jenž zde později měl rekreační domek.

V roce 1994 dochází ke změně kronikáře. Pana Václava Kaše, jenž psal do skalických kronik dlouhých třicet tři let, nahradila Ivana Urbanová, která obecní zápisky doplňovala dva roky.

Zatím poslední, sedmá kronika

V roce 1997 se role kronikářky ujala paní Vlasta Barešová. V letech 2005-2012 byl skalickým kronikářem Jiří Bernat a poté až do roku 2018 Miroslav Košťál.

Na konci roku 2018 byla novou kronikářkou obce zastupitelstvem zvolena Martina Studzinská. Ta se však s novým starostou Šmiedem nedokázala dohodnout na podmínkách a své funkce se po měsíci vzdala.

Obec je v tuto chvíli nejen bez kronikáře, ale i bez chybějících zápisů za období posledních deseti let. Čas běží a je otázkou, jak se chce nové vedení obce s tímto problémem vypořádat.

zdroj: VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Stříbrná Skalice, Kronika, 2006.


Obec má ještě jednu knihu, často označovanou za kroniku. Jedná se ale spíše o soubor sebraných archiválií, začínajících přípisem vrchnosti z roku 1715. Následují jména obecních představitelů ustanovených v roce 1722 a obecní artikule dané vrchností z téhož roku. Podstatnou část kroniky tvoří zápisy o udělení měšťanského práva z let 1723-1845.

Kopie všech výše zmíněných kronik si můžete zapůjčit v knihovně ve Stříbrné Skalici. Nově do této sbírky přibyla Pamětní kniha obce Hradové Střimelice, o jejíž existenci jsme se dozvěděli teprve nedávno. Ale o tom zas někdy příště.

4 komentáře

  1. Anonym
  2. Miroslav Košťál