Ostnatej drát nenaladíš je životopisná kniha zachycující dramatický příběh Jiřího „George“ Kozla – jednoho z otců zakladatelů českého bigbítu. Nejde však jen o popis jeho osobních osudů, ale také o širší obraz doby tzv. „zlatých šedesátých“ let v Československu.
Kontext vzniku knihy Ostnatej drát nenaladíš
Kniha Ostnatej drát nenaladíš byla vydána na konci roku 2025 a její vznik souvisí s trvajícím zájmem o příběhy osobností české kulturní scény 20. století. Jiří George Kozel dosáhl v roce 2024 věku 75 let, což byl patrně impulz k bilancování životních zážitků. Ve spolupráci s novinářem a spisovatelem Vladimírem Mertlíkem (ročník 1945) se pustil do sepsání svých pamětí. Vladimír Mertlík je zkušený autor literatury faktu – má na kontě řadu biografických a populárně-naučných knih, například o rodu Habsburků či o odbojáři Josefu Mašínovi. Jeho účast naznačuje, že text bude zpracován odborně a čtivě zároveň. Mertlík působí rovněž jako producent a publicista, takže přispěl nejen literárními schopnostmi, ale i znalostí dobového kontextu (sám je dítě 60. let).
Blue Effect
První část knihy líčí Kozlovo dospívání v uvolněné atmosféře šedesátých let, kdy mladou generaci uchvátila britská rocková scéna po zrušení cenzury. V této éře vznikaly stovky nových kapel a mezi legendy se zařadil i Blue Effect, který Jiří George Kozel spoluzakládal. Kniha popisuje rozmach bigbítu jako životního stylu mládeže, spojeného se svobodou, rebelií proti autoritám, sexualitou a demonstrativním odmítáním války.
Druhá část knihy sleduje Kozlovy osudy po nuceném odchodu z vlasti. Popisuje jeho dvacetiletý exil, během kterého působil v řadě zahraničních rockových formací a spolupracoval se světovými hudebníky (mimo jiné vedl vlastní kapely Crown a Free Formation). Vyprávění vrcholí triumfálním návratem Jiřího Kozla na česká bigbítová pódia po roce 1989. Kniha tak nabízí nejen osobní příběh muzikanta, ale i zrcadlo společenských proměn od 60. let, přes období normalizace, emigrace až po návrat svobody. Tuto širší perspektivu zdůrazňuje i podtitul, který kniha nese v anotacích: „životní příběh, který nebyl vždy koncertem“ (naznačující, že život hlavního hrdiny zdaleka nebyl jen idylickou hudební jízdou).
Křest knihy
Vydání knihy vzbudilo jistou pozornost v hudební komunitě. Proběhl slavnostní křest knihy spojený s autogramiádou – například Popmuseum v Praze pořádalo 3. prosince 2025 setkání s autory a fanoušky spjaté s uvedením knihy. Tato akce a podobné události signalizují zájem pamětníků bigbítu a hudebních nadšenců o Kozlův příběh.
Informace o autorovi Jiřím „George“ Kozlovi
Jiří „George“ Kozel je český rockový hudebník – především baskytarista, ale také příležitostný zpěvák. Narodil se 3. března 1949 v Praze (Bubeneč). Od mládí ho provázela hudba – již v 60. letech působil v kapelách P-67 a Colour Images a v roce 1968 se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Blue Effect. Blue Effect patří k nejvýznamnějším českým rockovým kapelám éry beatové hudby. Jiří Kozel v kapele hrál po boku legend jako Vladimír Mišík a Radim Hladík, ovšem na počátku 70. let jeho kariéru doma přerušily politické okolnosti.
V polovině 70. let, během tzv. normalizace, Kozel Československo opustil. Emigroval nejprve do USA a později se trvale usadil ve Švýcarsku. V exilu však v hudbě intenzivně pokračoval: koncem 70. let založil hardrockovou kapelu Crown, v níž s ním hrál např. český bubeník Karel „Káša“ Jahn a krátce dokonce slavný zpěvák David Byron z Uriah Heep. Kozel působil i v dalších projektech – například ve skupině Tarantula, kde se setkal s rockovými hvězdami jako Petr Janda (Olympic) či polský klávesista Józef Skrzek. Během let strávených v zahraničí spolupracoval také s řadou renomovaných hudebníků; za zmínku stojí například americký bluesový harmonikář Sugar Blue, známý spoluprací s Rolling Stones, s nímž si Kozel příležitostně zahrál.
Po roce 1989 se Jiří George Kozel začal vracet i na česká pódia. Trvale žije ve Švýcarsku, ale udržuje kontakty s tuzemskou scénou a čas od času vystupuje na koncertech v ČR (například různé vzpomínkové akce bigbítových legend). Dodnes je hudebně aktivní – vede vlastní formaci George Kay Band a hraje také v kapele Souseďanka, kde opětovně spolupracuje s Petrem Jandou a dalšími muzikanty. Kromě muzikantské dráhy se Jiří Kozel nyní poprvé představil i jako spoluautor knihy – Ostnatej drát nenaladíš je jeho literární debut (formou autorizovaného životopisu). Další publikační činnost zatím nemá, veškeré jeho tvůrčí aktivity byly dříve spojeny především s hudbou (nahrávky, koncerty, skládání písní apod.).
Rocková tradice u Propasti v Hradci: letní koncerty Souseďanky s Petrem Jandou
Skupina Souseďanka při jednom z letních koncertů u restaurace Na Propasti.
Malá osada Hradec u Stříbrné Skalice se každé léto promění v centrum sousedské rockové zábavy. Před restaurací Na Propasti tu v červenci a srpnu pravidelně koncertuje amatérská kapela Souseďanka složená ze známých tváří českého bigbítu, více zde: hradec1.cz.
Jejím členem je legendární Petr Janda z Olympicu i baskytarista Jiří „George“ Kozel, spoluzakladatel Blue Effectu – oba tu mají své chalupy a jsou doslova sousedé. Vystoupení Souseďanky probíhají ve spontánním, živelném duchu a bez vstupného (náklady se hradí sbírkou do klobouku), takže na ně míří nejen místní obyvatelé, ale i fanoušci rocku z širokého okolí.
Tato neobyčejná tradice vznikla roku 2006 naprosto spontánně. Kozel, Janda a bubeník Ladislav Malina si tehdy po pár sklenkách whiskey Tullamore slíbili, že si následující den zkusí zahrát „jen tak pro radost“ před hospodou Propast. Nikdo o tom předem nevěděl, přesto dorazily desítky zvědavých sousedů a improvizovaný koncert slavil úspěch – zrodila se Souseďanka i nová letní tradice. Od té doby se kapela rozrostla (o rok později přizvali zpěvačku Lenku Malinovou) a z nenápadného jamování se stala vyhlášená událost. „Začínali jsme jen tak pro pár sousedů a než jsme se nadáli, sjížděli se lidi z celého okolí,“ vzpomíná Kozel.
Souseďanka během léta odehraje několik koncertů (obvykle čtyři večery během prázdnin) a každý z nich přiláká stovky posluchačů. Rekordní návštěva přesáhla pět set diváků na jediném vystoupení – na poklidnou vesnickou hospodu úctyhodné číslo. Hradec u Stříbrné Skalice se tak díky těmto večerům stal místem setkávání generací rockových fanoušků v přátelské, téměř rodinné atmosféře pod širým nebem.
