Energie patří nám všem: Jak vzniká energetické společenství v České republice

Energetické společenství

Energetické společenství (ES) je právnická osoba – nejčastěji spolek nebo družstvo – která sdružuje obce, domácnosti, firmy a další subjekty za účelem společné výroby, sdílení a správy energie z obnovitelných zdrojů. Nejde o komerční podnik zaměřený na zisk, ale o nástroj, jehož primárním cílem je co nejvíce snížit energetické náklady členů a zvýšit jejich soběstačnost.

Zjednodušeně: na střechu obecního úřadu nebo školy se postaví fotovoltaická elektrárna, vyrobená elektřina se prostřednictvím veřejné distribuční soustavy „sdílí“ mezi členy společenství – domácnostmi, firmami nebo jinými obecními budovami v okolí. Každý člen dostane ze společné produkce přiměřený díl a platí za distribuci jen zlomek toho, co by zaplatil za klasický odběr od velkého dodavatele.

Technicky to funguje díky systému alokačního klíče – předem dohodnutého pravidla, které stanovuje, jak se vyrobená elektřina rozdělí mezi jednotlivá odběrná místa. Správu nad tímto přerozdělením zajišťuje Elektroenergetické datové centrum (EDC), centrální informační systém, který byl spuštěn pro potřeby sdílení elektřiny v létě 2024.

Energetické společenství

Legislativní průlom: zákon, který to umožnil

Ještě nedávno byla komunitní energetika v Česku spíše akademickým tématem než realitou. To se změnilo přijetím novely energetického zákona, přezdívané **Lex OZE II**, která je účinná od 1. ledna 2024 a sdílení elektřiny umožňuje od 1. srpna 2024.

Zákon zavedl do českého práva dva klíčové instituty: **aktivního zákazníka** (vhodný pro sdílení v rámci rodiny nebo blízkých osob) a **energetické společenství** (určené pro širší skupiny – obce, SVJ, malé firmy, příspěvkové organizace jako školy nebo nemocnice). V první fázi mohou společenství sdílet elektřinu na území nejvýše tří sousedních obcí s rozšířenou působností a mít maximálně 1 000 odběrných míst. Tato omezení mají padnout po plném zprovoznění EDC, plánovaném na polovinu roku 2026.

Zásadní roli při přípravě kvalitní legislativy sehrálo hnutí Frank Bold spolu s Unií komunitní energetiky (UKEN). Jejich experti dlouhodobě prosazovali klíčové principy: funkční sdílení elektřiny přes veřejnou distribuci, otevřenou účast pro domácnosti i firmy a silnou ochranu spotřebitelů. Právnička Frank Bold Laura Otýpková to po schválení zákona shrnula slovy, že „člověk už nemusí čekat, co pro něj zařídí někdo jiný, ale stará se sám – o sebe, své blízké i širší okolí.“ Zákon byl v prestižní anketě Zákon roku 2024 oceněn jako jedna z nejvýznamnějších novel roku – a to v kontextu celé Evropské unie.


Jak energetické společenství vzniká krok za krokem

Vznik ES není složitý, ale vyžaduje přípravu. Typický postup vypadá takto:

1. Analýza a záměr. Na začátku stojí energetický audit – zmapování spotřeby budov, potenciálu střech pro fotovoltaiku, vhodnosti bateriového úložiště a ekonomické proveditelnosti. Bez čísel se do projektu pouštět nevyplatí.

2. Volba právní formy. Nejčastěji se zakládá spolek (z.s.) – flexibilní, nezisková forma vhodná pro komunitní projekty. Pro větší projekty s investičním charakterem přichází v úvahu družstvo, které umožňuje snazší kapitalizaci.

3. Stanovy a smlouvy. Ústřední dokument ES jsou stanovy definující účel, členství, hlasovací pravidla a způsob rozdělení energie. Klíčovou součástí je i smlouva o sdílení elektřiny uzavřená s každým členem. Doporučuje se využít vzorové dokumenty připravené odborníky, například ve spolupráci s Frank Bold Advokáti nebo Unií komunitní energetiky.

4. Registrace u ERÚ. Energetické společenství musí být zapsáno do rejstříku energetických společenství vedeného Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Teprve po registraci může začít sdílet elektřinu.

5. Technická realizace. Instalace fotovoltaiky, případně bateriového úložiště a systémů měření a řízení – to je srdce projektu. Správně navržená soustava zajistí, že co nejvíce vyrobené elektřiny se spotřebuje přímo v komunitě.

6. Spuštění sdílení. Po technickém zprovoznění a nastavení alokačního klíče v EDC může společenství začít sdílet elektřinu mezi svými členy.


Jak to vypadá v praxi: ENERKOM Podlipansko

Příkladem fungujícího regionálního koordinátora komunitní energetiky je ENERKOM Podlipansko, z.s., spolek založený 9. února 2023 v mikroregionu Kolínska, Nymburska a Černokostelecka. Vznikl pod záštitou místní akční skupiny MAS Podlipansko, která má více než dvě dekády zkušeností s rozvojem regionu.

Posláním ENERKOM Podlipansko není budovat vlastní elektrárny, ale stát se průvodcem a koordinátorem pro obce a občany, kteří chtějí energetické společenství založit. Iniciativa stojí na třech pilířích: podpoře sdílení energie z obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaiky), vzdělávání a osvětě v oblasti komunitní energetiky a odborném poradenství pro členy i veřejnost. Zároveň rozvíjí koncept One Stop Shop – jednoho místa, kde zájemci získají veškerou potřebnou pomoc od úvodní analýzy přes výběr dodavatelů až po provozní podporu.

ENERKOM Podlipansko je evidováno v registru ERÚ a jako člen UKEN tvoří součást rostoucí sítě regionálních energetických koordinátorů po celé republice – od ENERKOM Tachovska přes ENERKOM Slovácko až po ENERKOM Šumavsko.

MAS Podlipansko se do oblasti klimatu a energetiky pustilo systematicky: zapojila se do projektu Pakt starostů (Covenant of Mayors) a ve spolupráci s třinácti obcemi regionu připravila komplexní akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), jehož součástí jsou emise inventury a návrhy konkrétních opatření pro snížení CO₂ do roku 2030. Projekt byl podpořen ze Státního fondu životního prostředí ČR.


Z jakých dotací lze energetické společenství financovat?

Pro mnohé obce a komunity je rozhodující otázka financování. V posledních letech se otevřelo hned několik dotačních kanálů.

KOMUNERG – Modernizační fond

Klíčovým nástrojem pro investice do komunitní energetiky se stal program KOMUNERG administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP). Výzva č. 1/2025 disponuje alokací 1 miliardy Kč z Modernizačního fondu, financovaného ze systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Podpora je nastavena flexibilně – lze ji čerpat jako dotaci, zvýhodněný úvěr se splatností 5–10 let, nebo kombinaci obou nástrojů. Podíl vlastního financování musí být alespoň 10 %. Příjem žádostí probíhá od 15. prosince 2025 do 31. prosince 2027. Maximální míra podpory u obnovitelných zdrojů elektřiny dosahuje 45 % hrubého grantového ekvivalentu (HGE). Výzva navazuje na stamilionovou investici z Národního plánu obnovy (NPO), která v roce 2024 přispěla ke vzniku 55 nových energetických společenství.

NPO – Národní plán obnovy

Předchůdce KOMUNERG – pilotní dotační titul z NPO – umožnil první vlně energetických společenství obstarat základní infrastrukturu a prokázat, že model funguje. Zkušenosti z těchto pilotních projektů přímo formovaly parametry výzvy KOMUNERG.

OPŽP a OPTAK

Operační program Životní prostředí (OPŽP) podporoval mj. instalace obnovitelných zdrojů na budovách veřejného sektoru. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) se zaměřoval na fotovoltaiku na podnikatelských budovách a inteligentní energetické systémy, relevantní i pro komunitní projekty. Pro energetická společenství byl relevantní specifický cíl 4.3 – Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni.

Nová zelená úsporám a MPO Efekt

Pro individuální složky společenství – domácnosti a budovy – jsou nadále dostupné programy jako Nová zelená úsporám (NZÚ) z Modernizačního fondu nebo poradenský program MPO Efekt. Tyto nástroje lze kombinovat se systémovou podporou pro celé společenství.

LEADER/CLLD přes MAS

Místní akční skupiny (MAS), jako je MAS Podlipansko, mohou v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) financovat přípravné a vzdělávací aktivity v oblasti energetiky, osvětu i dílčí investice do infrastruktury.


Proč se do toho pustit? Přínos pro obce a občany

Energetická společenství nejsou jen „zelená móda“ – přinášejí konkrétní, měřitelné výhody.

Ekonomické úspory. Sdílení elektřiny přímo v místě výroby snižuje distribuční náklady. Studie EGÚ Brno odhaduje, že komunitní energetika může v Česku pokrýt až 79 % spotřeby domácností. To je potenciál, který se na účtu za energie velmi znatelně projeví.

Energetická soběstačnost a bezpečnost. Diverzifikace zdrojů a lokální výroba snižuje závislost na velkých dodavatelích a volatilitě velkoobchodních cen. Pro obce to znamená stabilnější rozpočty; pro domácnosti jistotu, že vysoké ceny energie nezasáhnou tak tvrdě.

Dekarbonizace a plnění klimatických cílů. Energetická společenství jsou přirozeným nástrojem pro rozvoj obnovitelných zdrojů na lokální úrovni – bez nutnosti stavět průmyslové parky na zemědělské půdě, ale s využitím střech, komunitních ploch a místní biomasy. Každá kilowatthodina vyrobená lokálně z OZE je krokem ke klimatické neutralitě do roku 2050, k níž se Česká republika zavázala.

Demokratizace energetiky. Energetické společenství vrací moc nad energetikou do rukou občanů a obcí. Namísto pasivního platitele účtů se každý člen stává spoluvlastníkem zdroje. Komunitní rozhodování o tom, jak se energie vyrábí a rozděluje, posiluje soudržnost a aktivní participaci v regionu.

Boj s energetickou chudobou. Levnější energie pro nízkopříjmové domácnosti nebo sociálně slabé skupiny je jedním ze sociálních přínosů, který zákon výslovně zohledňuje v ochraně zranitelných zákazníků.


Výhled do budoucna

Komunitní energetika v Česku teprve rozjíždí motory. Jen za září 2024 se prostřednictvím sdílení přeneslo 150 MWh elektřiny mezi čtyřmi tisíci výroben a třemi a půl tisíci odběrných míst – a zájem roste. Plánované spuštění plné funkčnosti EDC v polovině roku 2026 odstraní současná omezení na počet členů a geografický dosah, čímž se otevřou dveře i pro velká meziobecní společenství nebo projekty zahrnující průmyslové areály.

Na obzoru je také Lex OZE III, který má přinést možnost flexibilního řízení spotřeby v komunitách a jejich zapojení do poskytování podpůrných služeb pro distribuční sítě – za odpovídající odměnu.

Ambiciózní odhad přitom říká, že do roku 2030 by mohla být do některé formy komunitní energetiky zapojena až třetina českých obcí a polovina občanů.


Závěr: Energie jako věc veřejná

Energetické společenství není složité ani nedosažitelné. Je to konkrétní nástroj, který kombinuje právní rámec, dotační podporu a místní nadšení v jeden fungující celek. Příklad ENERKOM Podlipansko ukazuje, že i malé obce středních Čech dokážou postavit základy energetické soběstačnosti – a inspirovat přitom desítky dalších.

Klíčem k úspěchu je dobrá příprava, spolehliví partneři a odvaha udělat první krok. Energie patří nám všem – je čas o ni tak začít pečovat.