Historičtí majitelé Skalice hor stříbrných, dnešní Stříbrné Skalice

14. století

1352 – první písemná zmínka o kostele sv. Jakuba Většího v Rovné

1360 – 1362 – patronem a majitelem Skalice byl Ctibor ze Skalice

1376 – 1377Střížek ze Skalice, pak Kuneš ze Skalice

1384 – 1392Ješek ze Skalice

1393Jan ze Střimelic (Hradové Střimelice – nedaleká tvrz)


15. století

1401 – 1403Bohdal z Drahonic, potom se hrad neznámým způsobem dostal do královských rukou

1402Bolek – profesor Johanitského kláštera v Praze a Bohdal z Drahonic, jinak ze Skalice

1403 – Racek Kobyla 

1402 nebo 1403Zikmund dobyl skalický hrad

1402 -1403Bohdal z Drahonic – patron Rovné

1403Král Václav daroval hrad Skalici Janovi Sokolovi z Lamberka, hrdinnému muži z Moravy, jenž mu věrně sloužil

od 1403 – Jan Sokol z Lamberka

1413 – 1415Kolman z Křikavy na Skalici

Kostel sv. Jakuba v Rovné pod správou Sázavského kláštera

1417 – ke kostelu sv. Jakuba měl vlastnické právo Janek z Chotěnic sezením ve Vlašimi, se souhlasem sázavského opata – jakéhosi Peška a nejmenovaného rytíře. 

od 1427Sezima z Kunštátu a na Jevišovicích

Císař Zikmund zastavil Skalici Janovi Zajímačovi z Kunštátu, Skalice pak patřila ke zboží sázavskému.

od 1435 – zástavně Jan Zajímač z Kunštátu, pán v Sázavě

1436Skalice i Rovná uváděny jako “zboží sv. Prokopa” (tedy majetek sázavského kláštera)


16. století

okolo 1508 – došlo k rozdělení sázavského panství pro dluhy a jednotlivé části dostaly se věřitelům

1530Adam Sviták (věřitel?)

čtěte také: Stříbrnoskalický pivovar

Adam Sviták z Landštejna držel jen část městečka Skalice. Zajímačům se později podařilo Skalici zase vyplatit.

1543Jan Zajímač z Kunštátu na Tavíkovicích (asi jako poručník se svými strýci Sezemou, Jindřichem a Janem). Obdržel tehdy povolení k těžbě podle horního práva na zdejší stříbrné hory.

čtěte také: O skalickém dolování

1558 – 1567Jindřich Zajímač

Skalice připojena k panství Kostelec nad Černými lesy

od 1567Jaroslav Smiřický ze Smiřic, majitel kosteleckého panství

1574 – učiněna s Jaroslavem smlouva o doprodání skalické strany patřící komoře

1597 – 1608 – Zikmund Smiřický, synovec Jaroslava Smiřického


17. století

1608 – 1611Jaroslav Smiřický,  syn Jaroslava Smiřického

1611 – 1614Albrecht Václav Smiřický, prasynovec Jaroslava Smiřického

1614 – 1618Albrecht Jan, syn Zikmunda

1618 – 1620 – dědické spory mezi Markétou Salomenou, provdanou Slavatovou, a Eliškou Kateřinou, provdanou z Vartemberka

okolo roku 1620 – zánik fary v Rovné (možná i dříve)

od 1620Markéta Salomena, která však po Bílé hoře emigrovala

1621Albrecht z Valdštejna, poručník slabomyslného Zikmundova syna Jindřicha Jiřího

Lichtenštejnové

1623 – Albrecht prodává Kostelec (i s Rovnou), Uhříněves, Škvorec, a Křenice Karlovi z Lichtenštejna 

od 1627Karel Eusebius 

1654-55 – majetek zabrán císařem, Karel získal majetek zpět teprve v r. 1665

1654 – v berní rule zmiňována ves Rovná (1 zahradník, 2 pustá stavení)

1677 – v urbáři popsáno, že jsou na skalickém návrší zříceniny dřívějšího hradu


18. století

do 1712 – Jan Adam Ondřej

1712 – 1772 – v držení Marie Terezie, provdané Savojské, dcera Jana Adama Ondřeje 

do 1715rovenský kostel pod správou benediktinů ze Sázavy

čtěte také: Kostel sv. Jakuba Většího v Rovné

1730obnovena fara ve Skalici, založen filiální kostel ve Skalici, farním kostelem stále kostel v Rovné

od 1772 – opět v držení Lichtenštejnů, z Gundakarské větve


20. století

1923 – v důsledku pozemkové reformy přicházejí Lichtenštejnové o část majetku

1933zabrán zbytek půdy a zámek

čtěte více: Dějiny Stříbrné Skalice – František Brůha

zdroj: seminární práce Karla Humpoly: Historické vlastnické poměry na Stříbrnoskalicku