Archeologický výzkum v areálu pražského Klementina objevil početný soubor paleometalurgického materiálu z konce 11. až 13. století. Analýza zpracovávané horniny přinesla poznatek, že proveniencí měděné rudy bylo Stříbrnoskalicko.
Rozsahem nevelký záchranný archeologický výzkum Jarmily Čihákové (NPÚ Praha) realizovaný v roce 2014 pod podlahami sklepů Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí, přinesl převratné informace o raně středověké minulosti centrální části Prahy. Rekonstrukce divadla Nedaleko úpatí Pražského hradu byl při rekonstrukci Divadla Inspirace, sídlícího v prostorách paláce, v šest metrů dlouhém výkopu…
Populace stárne, poptávka po pečovatelských službách roste, s granty na podporu sociálního bydlení se roztrhl pytel a těsně u hranic naší obce, v osadě Hačka (k.ú. Černé Voděrady), chátrá objekt, který ještě donedávna pečovatelskou funkci plnil. Domov důchodců Hačka Před dvěma lety bylo 34 klientů „hačeckého důchoďáku“ přestěhováno do nově otevřeného Domova seniorů v Uhlířských…
Sedmý ročník tradiční akce pro děti Pohádkový Hradec, za kterou stojí spolek Život v Hradci a okolí, letos navštívilo na 170 dětí. Do malé obce na jihovýchodní hranici okresu Praha-východ, se sotva 50ti stálými obyvateli, se třetí červnovou sobotu sjely rodiny z širokého okolí. Za příjemně větrného počasí čekala na účastníky…
Další otázka zodpovězena. Při shromažďování údajů pro přednášku o hostincích na Střbrnoskalicku jsem při pročítání katastrálních knihovních vložek s údaji o někdejších majitelích dotčených objektů narazil na údaj, který ozřejmil jednu z nevyřešených otázek, týkající se naší usedlosti č.p. 1 v Hradci u Stříbrné Skalice (ve 30. letech 20. století…
Popis milíření níže, pochází z článku Ctirada Rakušan: Poslední uhlíři na Černokostelecku, uveřejněném ve druhém čísle Vlastivědného sborníku Českobrodska v roce 1959. Výběr místa milíření Umístění milíře je velmi důležité. Podle zkušeností R. Páce je nejlepším podkladem pro něj jíl; na kamenitém nebo písčitém podkladě se nenapálí tak pěkné uhlí, protože, milíř rychleji…
I Stříbrná Skalice má svou pravěkou památku, sice o ní málokdo ví, ale má. Je jí valem a příkopem opevněná nevelká plocha (30 x 30 m), nacházející se v lokalitě Na Hradcích, u hrany skalní stěny ve výšce téměř 70 metrů nad pravým břehem řeky Sázavy. Pravěké hradiště v lokalitě…
V poslední době se mi do rukou dostaly dva dokumenty, které přinášejí informace o době výstavby restaurace Propast v Hradci u Stříbrné Skalice. Knihovní vložka Prvním dokumentem byla knihovní vložka pozemkové knihy k domu č.p. 26 (restaurace) v Hradci, kde jsou na listu B (list vlastnický) 8. července 1939 jako první…
O těžbě vápence v blízkosti Stříbrné Skalice se zmiňuje již urbář panství Kostelec (tzv. Zlatá kniha) z let 1972 až 1677, kde je tato zmínka: „Při té chalupě (Jana Svobody druhá) v lesích, slove „na Žežuli“, nachází se lom kamene vápenného, kterýž k ruce a potřebám J. M. Kníž. se lámati dá.” Lom na Žežuli Těžba v…
Podle ondřejovské farní kroniky to bylo 17. listopadu 2016 přesně sto let ode dne, kdy byly státem zabaveny zvony z kostela sv. Martina v Kostelních Střimelicích. Rekvizice v 1. světové válce Rekvizice pro účely zbrojního průmyslu proběhly za první světové války v několika vlnách a padly jim za oběť tisíce historických zvonů, jejichž…
Lom ve Stříbrné Skalici leží v oblasti Středočeské pahorkatiny a patří do geomorfologického celku Benešovská pahorkatina. Těženy jsou zde horniny krystalinika tzv. amfibolický křemenný diorit. Nejstarší písemná zmínka o důlní činnosti na stříbrnoskalicku pochází z roku 1536, kdy král Ferdinand I. odpovídal na žádost staroměstských měšťanů o dovolení skalické stříbro…
