Sčítání lidu v letech 1911 a 1921 na území České republiky přinesla důležité demografické údaje, které nám poskytují obraz o obyvatelstvu na počátku 20. století. Zajímavé údaje poskytují i archy tehdy pořízené v propastském mlýně.
Sčítání lidu v roce 1911
Sčítání lidu v roce 1911 neproběhlo jako celostátní událost na území Česka, ale spíše jako dílčí sčítání. Toto sčítání se uskutečnilo ještě v době Rakouska-Uherska, kdy České země byly součástí monarchie. Populace byla zaznamenána podle tehdejších správních celků- tedy zemí Českého království, Moravského markrabství a vévodství Slezského. Sčítání sledovalo základní údaje jako pohlaví, věk, stav, náboženství, jazyk a povolání.
Výsledky ukázaly strukturu a počet obyvatel v době vrcholu rakousko-uherského soustátí, před 1. světovou válkou.
- Datum: 31. prosince 1910 (ale výsledky se často uvádějí jako „sčítání 1911“ podle zpracování v následujícím roce).
- Stát: Rakousko-Uhersko – v českých zemích probíhalo sčítání podle rakouského zákona.
- Účel: Zjištění počtu obyvatel, národnosti, náboženství, povolání, gramotnosti.
- Metodika:
- Domácí listy vyplňovali majitelé či nájemníci domů.
- Povinné údaje: jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, rodinný stav, místo narození, státní příslušnost, náboženství, mateřský jazyk, povolání.
- „Mateřský jazyk“ sloužil jako nepřímý ukazatel národnosti (v politickém smyslu).
- Výsledky pro české země:
- Obyvatelstvo českých zemí (Čechy, Morava, Slezsko) – cca 10,1 milionu.
- Velká váha se kladla na jazykovou statistiku kvůli národnostním sporům (Čechové vs. Němci).
- Pozadí:
- Silně politizované – české a německé strany se přely o interpretaci výsledků.
- Probíhalo krátce před první světovou válkou.
Sčítání lidu v roce 1921
Sčítání v roce 1921 bylo první na území nově vzniklé Československé republiky, tedy již po rozpadu Rakouska-Uherska. Bylo provedeno 15. února 1921 a sledovalo podobné charakteristiky jako v roce 1911, s rozšířením o některé další údaje, které byly důležité pro nově vzniklý stát. Byla zde snaha lépe zaznamenat etnickou a jazykovou skladbu obyvatelstva, což bylo důležité pro definování identity a struktury obyvatel Československa.
V roce 1921 činil počet obyvatel Československa (tedy včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi) přibližně 13,6 milionu.
Obě sčítání poskytla cenné informace pro správu a hospodářské plánování, ukázala změny v národnostním složení i demografické trendy.
- Datum: 15. února 1921.
- Stát: Československo – první sčítání po vzniku republiky (1918).
- Účel: Vedle běžných demografických údajů také potvrdit státní příslušnost a národnost v novém státě.
- Metodika:
- Vyplňovali občané do individuálních sčítacích archů.
- Údaje: jméno, pohlaví, datum a místo narození, rodinný stav, státní občanství, národnost, náboženství, povolání, gramotnost.
- Na rozdíl od 1911 se dotazovalo přímo na národnost (ne jen mateřský jazyk).
- Výsledky pro celé Československo:
- Celkem 13,6 milionu obyvatel.
- V českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) cca 10,0 milionu.
- Národnostní složení: cca 64 % Češi a Slováci, 23 % Němci, 5 % Maďaři, zbytek Rusíni, Poláci, Židé a další.
- Pozadí:
- Nový stát chtěl statisticky podložit své územní nároky a strukturu obyvatelstva.
- Národnostní otázka byla politicky citlivá zejména kvůli německé menšině.
Srovnání 1911 vs. 1921
| Oblast | 1911 | 1921 |
| Státní rámec | Rakousko-Uhersko | Československo |
| Metodika národnosti | Mateřský jazyk | Přímo přiznaná národnost |
| Počet obyvatel českých zemí | 10,1 mil. | 10,0 mil. |
| Celkový stát | Rakouská část monarchie (pouze část říše) | Celé ČSR – 13,6 mil. |
| Politický kontext | Před 1. sv. válkou, národnostní spory v monarchii | Po vzniku ČSR, upevnění státní identity |
| Význam | Jazyková statistika pro volební a správní účely | Národnostní a státní statistika pro nový stát |
A teď již k Propasti…
Údaje ze sčítacího archu z roku 1911 – mlýn Propast
| Jméno | Příbuzenství | Narození | Rodiště | Domovské právo | Vyznání | Rodinný stav | Postavení v povolání | Počátek pobytu v obci |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Šalda Josef | majitel | 12.12.1842 | Propast | Kostelní Střimelice | římsko-katolické | ženatý | majitel | 1842 |
| Šaldová Barbora | manželka | 11.1.1864 | Tehov, Žižkov | Kostelní Střimelice | římsko-katolické | vdaná | 1884 | |
| Šalda František | syn | 4.10.1885 | Propast | Kostelní Střimelice | římsko-katolické | svobodný | pomáhá | 1885 |
| Lehovcová Kateřina | výminkářka | 28.9.1825 | Sešim?, Žižkov | Kostelní Střimelice | římsko-katolické | vdova | 1884 | |
| Kondrátová Františka | služka | 19.9.1890 | Chocerady | Chocerady | římsko-katolické | svobodná | služka | 1907 |
| Křivan Josef | dělník | 9.10.1875 | Kouřim | Talmberk | římsko-katolické | ženatý | pomocník | 1910 |
| Benák František | čeledín | 16.1.1884 | Choratice | Choratice | římsko-katolické | svobodný | čeledín | 1910 |
| Bubeník Josef | krmič | 5.3.1840 | K. Střimelice | Kostelní Střimelice | římsko-katolické | svobodný | čeledín | 1902 |
| Konrád František | mlynářský pomocník | 8.9.1888 | Bělčice | Bělčice | římsko-katolické | svobodný | pomocník | 1910 |
Údaje ze sčítacího archu z roku 1921 – mlýn Propast
| Jméno | Příbuzenství | Narození | Rodiště | Domovské právo | Vyznání | Rodinný stav | Postavení v povolání | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Šaldová Barbora | manželka | 11.1.1864 | Tehov, Říčany | Kostelní Střimelice | římskokatolické | ovdovělá | vede domácnost | 1884 |
| Šalda František | syn | 4.10.1885 | Propast | Kostelní Střimelice | římskokatolické | svobodný | mlynář | 1885 |
| Kubálek Josef | služební poměr | 27.11.1857 | Zbraslavice | Bělokozly | Československá církev | ženatý | stárek | 1914 |
| Šuk Jan | služební poměr | 05.05.1904 | Jevany | Jevany | římskokatolické | svobodný | učeň | 1919 |
| Kaše Karel | služební poměr | 19.9.1891 | Kostelec n. Č. l. | Kostelec n. Č. l. | římskokatolické | svobodný | krmič | 1917 |
| Kondrátová Františka | služební poměr | 19.9.1890 | Chocerady | Chocerady | římskokatolické | svobodná | služka | 1907 |
A co se mimo jiné dozvídáme…?
- Třeba to, že mlynář Josef Šalda si vzal o 22 let mladší Barboru Šaldovou narozenou v Tehově u Říčan.
- Ta se za svobodna pravděpodobně jmenovala Lehovcová, protože nejpozději od roku 1884 s nimi na Propasti žije výminkářka Kateřina Lehovcová (její matka?), narozená v roce 1825 ve stejné lokalitě (tehdy Žižkov) jako Barbora Šaldová.
- V mlýně žije jejich syn František Šalda (nar. 4.10.1885), který je i v roce 1921 uváděn stále jako svobodný.
- Mlynář Josef Šalda v roce 1921 již nežije. Jeho manželka je uváděna jako ovdovělá a syn František jako mlynář.
- Služku jim v letech 1911 i 1921 dělala Františka Kondrátová z Chocerad, jinak se pomocníci na mlýně a v hospodářství obměnili.
- Tato pomocná síla se mezi lety 1911 a 1921 ztenčila z pěti na čtyři zaměstnance.
- V roce 1911 byli všichni pobývající na propastském mlýně římsko-katolického vyznání. V roce 1921 je u stárka Josefa Kubálka v kolonce vyznání uvedena Československá církev.
