Lokalita Tismice u Českého Brodu patří mezi nejvýznamnější raně středověká hradiště na území Čech. Vznikla ve druhé polovině 8. století a v 9. století se vyprofilovala jako sídlo místní elity i centrum redistribuce vysoce prestižních předmětů. Díky bohaté materiální kultuře s nálezy „mocenských“ ozdob (například ostruhy, kování opasků), importů (karolínský denár před r. 793, byzantská přezka) i originální produkce se Tismice řadí mezi přední produkční a distribuční centra střední Evropy na přelomu 8. a 9. století.
Přesvědčivým důkazem její mimořádné role jsou i archeologické nálezy související se zpracováním drahých a barevných kovů, které potvrzují přítomnost specializovaných řemeslníků a výrobních dílen přímo v místě.
Zlatnictví v Tismicích
Průzkum roku 2018 odhalil v Tismicích dosud nejstarší doklady zlatnické výroby v raně středověkých Čechách. Klíčovými nálezy jsou torzo tavicího kelímku (tyglíku) se zbytky roztaveného zlata a prubířský kámen. Tyto artefakty se našly na ploše akropole hradiště, což odpovídá lokalizaci elity na nejvýše položeném, vnitřně opevněném, prostoru sídliště.
Tavicí kelímek obsahoval na vnitřním povrchu železitý nános i malé zlaté kapičky, které ukázaly složení téměř čistého zlata. Rentgen a analýzy prokázaly, že zpracovávané zlato mělo ryzost prakticky 24 karátů. Tvar kelímku a stopa po otěru naznačují, že sloužil k zahřívání zlata v tuhé fázi (například zlatého prachu nebo drobných zlatinek), kdy oxidy a další nečistoty tvořily slínek.
Prubířský kámen (hladký šedivý valoun) zase nese otěry slitiny zlata a stříbra se středním obsahem zlata. Podle složení stop na kameni byla tato slitina zřejmě žlutavá, což odpovídá mezi výrobní kontrole kvality. Výskyt takového kamene potvrzuje, že zlatá i stříbrná výroba zde byla natolik rozvinutá, že bylo třeba ověřovat ryzost metalurgických produktů (například šperků, ozdob) přímo na místě.
Kromě samotného zlata se v Tismicích prokázala činnost i dalších kovotepeckých řemeslníků. Například bronzový kovotepecký nástroj dlouhý 8 centimetrů má kosočtverečný průřez a na jednom konci je roztepán do plošky. Tento „čakan“ je specializovaným nástrojem pro tepaní kovů a tvarově je až na drobnost stejný jako současné zlatnické čekany. Zřejmě sloužil ke konečné úpravě ploch a hran tenkých kovových destiček či drátků.
Zpracování barevných kovů
Ingoty a polotovary
Tismice představují neobvyklé ložisko ingotů a polotovarů barevných kovů. Na lokalitě bylo evidováno pět až šest větších kovových polotovarů (ingotů) i množství olověných a měděných kusů nepravidelného tvaru.
Ingot je slitek kovu – kus kovu odlitého do určitého tvaru, obvykle kvádru nebo cihly. Typicky se ingoty vyrábějí tak, že se kov roztaví a nalije do formy, kde ztuhne. Slouží hlavně jako polotovar pro další zpracování.
Příkladem je olověný ingot a jeho menší fragment. Významné jsou především ingoty z barevných kovů, obvykle mědi se stopami cínu nebo cínu s olovem. Analýzy rentgenovou fluorescencí prokázaly, že se jednalo o typické bronzové či mosazné slitiny, například měď 70–90 % doplněná zinkem nebo cínem kolem 5–30 %. Tyto kusy byly většinou nalezeny při povrchových průzkumech, avšak jejich výskyt není náhodný. Výjimku tvoří pouze dva útržky olověných ingotů z Mořinky (okres Beroun), kde se kromě toho našlo podobné „natavené kování“.
Tismice tak s ingoty v raném období Čech stojí osamoceně a zřejmě reflektují nejen potřebu velkého množství kovu pro místní výrobu, ale i možný objem distribuce kovového materiálu.
Typologicky se mezi polotovary řadí i částečně natavené kování z bronzu či mědi, tzv. natavená kování. V Tismicích byly nalezeny fragmenty mohutných ozdob pro koně či opasky, které původně měly perlovou výzdobu, ale byly zasunuty do kusového odpadu. Všechny tyto části jsou po stranách roztavené a bez nýtovacích otvorů, jako by měly být roztaveny či dotaveny do nových výrobků.
Podobné nálezy nejsou v Čechách dříve doloženy, jedná se o nový jev. U Tismic byly fragmenty natavených kování interpretovány jako výrobní odpad či neúplné díly určené k přetavení.
Pro srovnání: na lokalitě Mořinka se našly tři takováto kování z počátku 8. století a další v Kalu u Jičína, ale zde se uvažuje spíše o následcích požáru hradiště.
Infostánek Bazilišek
Infostánek Bazilišek je „malý rodinný podnik“ Hanky a Standy z Tismic, kteří u baziliky Nanebevzetí Panny Marie provozují infostánek s pohoštěním. Až budete v Tismicích, tak se nezapomeňte stavit…
Formy, nástroje a těžní pomůcky
Ve vnitřním prostoru akropole bylo nalezeno více artefaktů spojených s kovovýrobou. Klíčovou je kovací forma, litá bronzová matrice pro tepání ozdob koňského postroje. Je vyrobena z olovnatého bronzu s vysokým obsahem cínu. Ve vysoce zkorodované formě se zachovaly kapky olova, šťávy z povrchu, což dokládá úmyslnou příměs olova pro dobré odlévání. Typově odpovídá formám používaným pro avarské a raně karolínské kování. Analogii lze najít například v nálezech z Tiszafüredu v Maďarsku.
Vedle tvarovací formy byly objeveny i kovotepecké nástroje. Kromě zmíněného čakanu byla nalezena železná kovadlina, masivní klínovitý kus o výšce 80 mm se stopkou, pravděpodobně přenosná kovadlina používaná pro kování drobných plechových dílů. Kovadlina je robustnější než analogie z mírně starších českých lokalit, například mikulčická kovadlina s očkem pro nošení. Nález kovadliny potvrzuje, že v akropoli existovalo vybavení kovotepecké dílny.
Zajímavým doplňkem jsou i závaží z drahých kovů. Bylo zaznamenáno malé olověné závaží s dvěma rovnoběžnými plochami, typově analogický pozdně antickým či byzantským váhám. Jeho původní úlohou mohlo být odvažování zlata či stříbra nebo měření materiálu při obchodu. Podobné váhy jsou v Čechách vzácné – tento nález lze datovat do existence hradiště (2. pol. 8. – 9. stol.) a možná představuje vůbec nejstarší takové předměty na našem území.
Objevil se i malé kruhové závaží ze slitiny mědi, podobné byzantským exemplářům. Přítomnost těchto závaží v kombinaci s ingoty odpovídá scénáři obchodních aktivit a výměnných sítí raného středověku.
Společenský a kulturní význam
Artefakty spjaté se zpracováním kovů lze chápat jako součást moci a prestiže tismické elity. Produkce šperků a ozdob na místě i distribuce kovových ingotů znamenaly, že tismičtí vládci kontrolovali značnou část obchodu a měli k dispozici odborníky na zpracování kovů. Místní výrobky jsou často k nerozeznání od importů z Karpatské kotliny, důležitá je však především existence vlastního výrobního centra předpřemyslovské doby.
8. až 1. třetina 9. století.
Luxusní předměty byly zjevně nástrojem mocensko-společenské symboliky, řada vzácných ozdob v Tismicích byla pravděpodobně udělována formou darů v rámci širší sítě raně středověkých velmožů, obdobně jako na Moravě a v Karpatské kotlině.
Přímým důkazem vysokého postavení Tismic je i množství nálezů v kontextu Střední Evropy. V Tismicích je jednoznačně největší koncentrace avarských kovových ozdob 8. – 9. století mimo Moravu. Podle počtu exkluzivních kovových předmětů jsou hned za Mikulčicemi druhou největší raně středověkou lokalitou ve střední Evropě. Propojenost Tismic do dálkových sítí dokládají nálezy importovaných artefaktů. Vedle již zmíněného karolínského denáru či byzantské přezky z Karpatské kotliny lze jmenovat i zlaté karolínské nákončí.
Prostorové propojení řemeslných a správních funkcí ukazuje, že po období 8. století sloužila akropole Tismic skutečně jako centrum elity, které nejen přijímalo a redistribuovalo, ale exkluzivní kovové předmětů i vyrábělo.
V následných desetiletích mohla být právě výrobní specializace Tismic jednou z hybných sil proměn raně přemyslovského prostoru. Zánik zdejšího opevnění po polovině 9. století souvisel s přechodem moci do jiných center (Stará Kouřim, Kouřim – Svatý Jiří). Zároveň však právě díky podrobnému technologickému průzkumu víme, že Tismice na čas potvrdily nový model sídel v Čechách, velmožských akropolí, s vlastními kovárnami a výrobními dílnami, v kontaktu s evropskými mocenskými okruhy.
Závěr
Nález kovovýroby v Tismicích nemá v raně středověkých Čechách přímou paralelu. Kompletní soubor – formy, nástroje, ingoty, kovářský nářadí – je zde unikátní. V raně středověké Moravě (Mikulčice, Pohansko) se rovněž nalézala velmi bohatá kovářská a zlatnická výbava, ale jde o hrobové soubory nikoli o pracoviště. V Čechách je nejbližší analogií Mořinka, kde se rovněž objevily části natavených kování, ale chybí jasné doklady výrobního procesu.
To vše svědčí o tom, že Tismice skutečně fungovaly jako v podmínkách raného středověku mimořádné sídlo s výrobou a distribucí kovových surovin i hotových luxusních předmětů.
Zdroj: Tismice jako produkční a nadregionální centrum Čech 8. a 9. století, N. Profantová et al. (Památky archeologické CXI, 2020).
