Sázavský klášter ve středověku

Benediktinské opatství sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Prokopa

Fotografie: Dronsystem.cz
  • Zakladatel kláštera poustevník Prokop (†1053) shromáždil konvent, který se stal, patrně v roce 1032, opatstvím s benediktinskou řeholí a se staroslověnskou liturgií.
  • Staroslověnská etapa kláštera definitivně skončila v roce 1096, kdy byli benediktini vyhnáni a posléze nahrazeni latinským konventem z Břevnova.
  • Od 11. století zde začal vznikat cyklus svatoprokopských staroslověnských a latinských legend doprovázejících snahu o kanonizaci zakladatele kláštera (úspěšně završena v roce 1204).

  • Archeologický výzkum přinesl důkazy o tom, že dnešní budovy kláštera stojí nad zbytky starších objektů.
  • Nejstarší klášter i kostel byly v 11. století vystavěny ze dřeva.
  • V roce 1095 byla vysvěcena východní část nového kamenného kostela s východní liturgickou kryptou a se dvěma chórovými kaplemi nesoucími věže. Později byl kostel, zamýšlený jako bazilika, dobudován jako jednolodí se západní emporou.
  • Kolem poloviny 12. století byl chrám obestavěn bočními prostory, čímž získal bazilikální podobu.
  • Podlaha chrámu byla vydlážděna terakotovými dlaždicemi s reliéfní výzdobou, stěny byly s největší pravděpodobností zdobeny freskami.
  • Uvnitř i vně kostela vzniklo již v 11. století pohřebiště.
  • V první polovině 12. století ještě stála dřevěná klausura z 11. století vybudovaná na půdorysu typického klausurního čtverce.
  • Ve druhé polovině 12. století byly tyto objekty zbořeny a na jejich místě postavena kamenná klausura s ambitem a jednotlivými provozními prostorami.

Chrám sv. Kříže

  • Již od začátků kláštera vzniklo v jeho těsném severním sousedství laické sídliště klášterních služebníků. Pro jeho potřeby benediktini zřídili a v roce 1070 nechali vysvětit centrální tetrakonchální chrám sv. Kříže.
  • V okolí kláštera stála řada výrobních a hospodářských objektů, z nichž archeologicky byla doložena
  • bronzolitecká a snad i sklářská dílna.
  • V 70. letech 12. století v klášteře vznikla kronika tzv. Mnicha sázavského, jednoho z Kosmových pokračovatelů.Písemné prameny hovoří o mlýnech a o hospodářském dvoře. Ještě ve 13. století byla zahájena gotická přestavba klášterních budov.
  • Je pravděpodobné, že především začala novostavba konventního kostela s kryptou sklenutou na střední pilíř.
  • Nově budovaný chrám zvolna vytlačoval starší románskou stavbu. Na jejím místě vzniklo do doby příchodu husitských válek dodnes dochované nedostavěné torzo gotické budovy s dlouhým polygonálně uzavřeným mnišským chórem, s jižní lodí, jižní kaplí a s věží.
  • V první polovině 14. století kostel vyrůstal jako bazilika.

Poustevnická jeskyně

  • Kostelní chór se stavěl nad umělou jeskyní, která byla uctívána jako místo Prokopova poustevnického pobývání. Nad vstupem do jeskyně — v těsném severním sousedství kostela — vznikla gotická, snad komunikační a sakrální budova. Zda byla tato jeskyně již součástí románské stavby není jasné, je to však možné.
  • Na místě románské klausury vyrostla ve dvou fázích nová gotická klausura. V průběhu 14. století bylo postaveno její východní a jižní křídlo s příslušnými křídly ambitu —západním a severním. Jižní křídlo klausury bylo spojeno traktem jižní brány s budovou opatství. K samostatně stojícímu chóru bylo nejprve připojeno východní křídlo klausury, v němž kolem roku 1340 vznikla kapitulní síň. Její východní část se dvěma poli křížové klenby a bohatě zdobeným středním pilířem se zachovaly dodnes.
  • Klausurní křídla svírala obdélný rajský dvůr, do nějž vybíhaly hrotité opěráky vnější zdi ambitu. Při jižním rameni ambitu byla umístěna studna.

Opatství

  • V době gotické přestavby kláštera vznikla také nová budova opatství, přičemž zanikla mariánská kaple a románská prelatura.
  • V severním sousedství kláštera — po odchodu laiků — bylo území s tetrakonchem a s pohřebištěm obehnáno novým kamenným opevněním.
  • V husitském období neutrpěl klášter přímé válečné škody, ale protože ztratil svůj majetek a sám se dostal jako zápisné zboží do světských rukou, značně zchátral.
  • Stav objektů se neustále zhoršoval, až byly v roce 1588 — na příkaz Rudolfa II. — převezeny ze zříceného sázavského konventního kostela do kolegiátní kaple Všech svatých na Pražském hradě předpokládané ostatky zakladatele kláštera a zemského patrona.
Sázavský klášter na počátku 15. století v počítačové hře Kingdom Come