Flokárna na Jevanském potoce

V tajuplném Penčickém údolí u břehu Jevanského potoka se nacházejí rozvaliny bývalé flokárny, vybudované po polovině 19. století a zaniklé na jeho sklonku.

Výroba dřevěných obuvnických kolíčků

Tato někdejší výrobna dřevěných obuvnických kolíčků, floků, se nacházela zhruba kilometr od Jevan, při silnici na Stříbrnou Skalici, těsně před prudkou levotočivou zatáčkou u Penčic.
Z kamenné budovy flokárny, od třicátých let 20. století protnuté novou silnicí spojující Jevany se Stříbrnou Skalicí, se dochovala jen její západní stěna, která je dobře viditelná z protilehlé lesní cesty za Jevanským potokem.

Továrna

flokarna-od-zapadu-w
Pozůstatky flokárny dnes

Tato menší továrna poháněná vodními koly, zde byla vybudována v 60. letech 19. století firmou Jana Villicusa a spol. Zápis o tom se nachází v černokostelecké kronice, kde je ovšem mylně uvedeno, že tato bude vybudována z penčického mlýna čp. 14. Penčický mlýn, položený cca 400 metrů níže po potoce, však fungoval až do druhé poloviny 70. let 19. století, kdy ho rodina Klímů opustila a zřídila si moderní pilu v České Brodě – více zde.

is-web
Flokárna na indikační skice stabilního katastru

Dřevěné kolíčky, floky (něm. Pflocken), se v té době používaly při ruční výrobě těžších druhů obuvi ke spojování podešve se svrškem, přičemž nejčastěji používaným dřevem byl javor a bříza.

Zánik flokárny

K zániku flokárny dochází po požáru 13. října 1889. Zpráva o této události se nachází ve čtrnáctidenníku Naše Hlasy č. 19 ze dne 13. října 1889. Za tuto informaci děkuji panu Janu Psotovi ml., regionálnímu kronikáři, který mi zaslal následující přepis oné zprávy:

Knížecí lichtenštejnský mlýn, zvaný „Flokárna“ v Penčicích, jenž dne 23. září úplně shořel, bude nově vystavěn a sice dle nejnovějšího způsobu válcových mlýnů. Stavení pojištěno bylo na 4 000 zl., stroje mlýnské na 8 000 zl. Nájemce mlýna, pan Josef Duška, pojištěn byl na zásoby v ceně 4 000 zl. Náhrady obdržel však pouze 2 200 zl. od „Slavie“, u níž byl pojištěn.

K obnově provozu modernizované výrobny však již nedošlo. Kromě nižší vyplacené částky pojišťovnou Slavie byl nepochybně důvodem i pokrok v obouvání na sklonku 19. století.