Ke sloučení stříbrnoskalických obcí došlo v roce 1964

Často jsem si jako obyvatel Hradce u Stříbrné Skalice kladl otázku, proč obce současného Stříbrnoskalicka (Stříbrná Skalice, Hradové Střimelice, Kostelní Střimelice a Hradec) tvoří jednu obec, s názvem té největší z nich, Stříbrné Skalice, a ostatní, původně samostatné obce, jsou dnes jen jejími místními částmi.

Kdy k tomuto sloučení došlo a proč, jsem se nedávno dozvěděl z obecní kroniky. Stalo se tak v roce 1964, tedy před 55 lety.

Zákon z roku 1960 o územním členění státu

Než se zde budu věnovat zápisům ze skalické obecní kroniky, musím zmínit pozadí tohoto politického kroku. Zásadní změnu na počátku šedesátých let do správní organizace obcí přinesl zákon z roku 1960 (č. 36/1960 Sb.) o územním členění státu, který znamenal první slučování obcí. Dle § 16 tohoto zákona totiž mohl okresní národní výbor rozhodnout o vytvoření, zrušení nebo sloučení obcí na území svého okresu, pokud s tím souhlasily místní národní výbory a občané dotčených obcí.

Důvodem, proč k tomu vyšší politické orgány přistoupili, byl nízký počet občanů v mnoha českých obcích. Velké množství obcí s nízkým počtem obyvatel je dodnes v evropském kontextu specifikem naší republiky. V šedesátých letech se tehdejším představitelům tento problém jevil palčivěji než dnes, především při obsazování funkcí na národních výborech.

O tom, že by slučování bylo přáním všech obyvatel těchto menších obcí nelze příliš uvažovat. Ke změnám byly obce často přinuceny nařízením okresních stranických a státních orgánů.

27. září 1961 byl zákon ještě doplněn o Metodický pokyn ve Sbírce směrnic pro národní výbory, kde se praví:

Provádět územní změny obcí nelze jen z hlediska zájmů části občanů nebo jen pro odstranění přechodných potíží, ale z důležitých zájmů, zejména pro další rozvoj výstavby obcí v souladu s plánovanou výstavbou okresu a důležitými zájmy obyvatelstva… K slučování obcí se zpravidla přistupuje tam, kde obce svou zástavbou tvoří ve skutečnosti jeden celek nebo kde došlo ke sloučení JZD, přispěje-li sloučení obcí k dalšímu rozvoji zemědělské výroby a hospodářské a kulturní výstavbě obcí.

Z textu ve skalické kronice citovaném níže vyplývá, že právě sloučení JZD byl hlavním důvodem sloučení našich obcí. Tyto pak ztratily svou samostatnost, jako takové přestaly být evidenčně vedeny a staly se místní částí sloučené obce. Výkon jejich správy byl zajišťován také formou občanských výborů. Předsedové těchto občanských výborů museli být členy rady místního národního výboru, v našem případě MNV Stříbrná Skalice.

Obecní kronika města Stříbrné Skalice

Nyní již přistoupíme k záznamům z roku 1964 ve skalické obecní kronice.

Rok 1964 je pro zdejší obec významným rokem, kdy dochází k politickým i hospodářským změnám v řízení obce. Na návrh vyšších politických orgánů dojde ke sloučení obcí Hradových a Kostelních spolu se Stříbrnou Skalicí pod jednu obec pod názvem Stříbrná Skalice s jediným místním národním výborem se sídlem ve zdejší obci. Sloučené obce zůstávají jako osady s původními názvy.

Úspěšný vzdor občanů Vlkančic

Sloučení obcí předcházelo konání řady schůzí občanů, zda se sloučením souhlasí. K tomuto sloučení měla ještě přistoupit obec Vlkančice, ale nedošlo k tomu pro nesouhlas tamních občanů a MNV. Tato obec zůstala i nadále obcí samostatnou.

Je vidět, že pokud se občané vzepřeli, mohla si obec, v tomto případě Vlkančice i přes nátlak shora zachovat svou samostatnost.


Sloučení obcí mělo ten cíl, aby se zkoncentrovalo řízení MNV, lépe se využili noví pracovníci na národních výborech, kteří budou zvoleni v nastávajících volbách. Dalším smyslem tohoto sloučení bylo, aby kontrola řízení „JZD Chovatel“, již dříve sloučeného, byla vedena jedním MNV. Tato opatření byla prováděna v celostátním měřítku. Taktéž po stránce kulturní má během doby dojít k centralizaci ve Stříbrné Skalici, která bude obcí střediskovou.

Sloučení jednotných zemědělských družstev do jednoho (JZD Chovatel) bylo tedy hlavním záminkou a důvodem sloučení našich obcí.


Menší obce měly po sloučení větší vliv než dnes

K úplnému sloučení již shora jmenovaných obcí bylo třeba provést volby nového národního výboru, které se konaly dne 14. června 1964 v ZDŠ ve Stříbrné Skalici. Současně byly volby do všech stupňů národního výboru a do Národního shromáždění. V každé jednotlivé obci, tj. v Hradových a Kostelních Střimelicích (včetně Hradce) a Stříbrné Skalici se konaly volby zvlášť, kde se hlasovalo pro všechny navržené poslance MNV v počtu 30 kandidátů a po skončení voleb byly všechny hlasovací lístky soustředěny do Stříbrné Skalice.

Ve voličských seznamech sloučených obcí bylo zapsáno celkem 1187 voličů. Odevzdáno bylo 1155 hlasovacích lístků. Pro kandidáty hlasovalo 1154 voličů. Z počtu 30 poslanců bylo zvoleno 8 členů z Hradových Střimelic, 7 členů z Kostelních Střimelic a ze Stříbrné Skalice 15 členů.

Před 55 lety sloučené menší obce Stříbrnoskalicka měly v nově vzniklém celku oproti dnešnímu stavu značně výhodnější postavení. V třicetičlenném MNV Stříbrná Skalice měli zástupci těchto obcí zajištěnu plnou polovinu křesel, konkrétně 15 z 30. Dnešní stav, kdy může zastupitelstvo obce v místních částech, osadách, zřídit tzv. osadní výbory (pouze iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva obce), absolutně nedosahuje výše někdejšího vlivu těchto obcí na svou samosprávu.