Při ukončené, avšak nedokončené adaptaci areálu propastského mlýna na rekreační objekt s muzeem se při archeologickém dohledu nad terénními úpravami podařilo Jiřímu Bernatovi z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech učinit několik podstatných zjištění. Tato zjištění byla ke konci roku 2018 publikována na stránkách periodika Archeologie ve středních Čechách. Vybírám zde z tohoto článku jen to nejpodstatnější:
3D zobrazení areálu mlýna s popisem jednotlivých archeologických situací
[imagemap id=“17196″]
Před západní štítovou stranou mlýnské budovy byly ve dvou rýhách pro kanalizaci zachyceny stopy po plavení rud, včetně zbytků dřevěného plavicího zařízení tvořeného patrně svisle umístěnými dřevěnými rámy s košatinovou výplní.
V rýze u severozápadního nároží bylo v těsné blízkosti obytné budovy mlýna objeveno ca 6 m dlouhé novověké soujámí obsahující značné množství strusky, kamenů (červený pískovec – ojediněle s viditelnými hrudkami se sloučeninami Cu, kusy křemen-barytové žiloviny), zlomky stavební keramiky, ale jen nepočetné střepy keramických nádob a při dně i kamnových kachlů z mladšího novověku.
V severozápadní části areálu byla po demolici chlévů v terénním zářezu do přirozeného skalního výběžku, který byl v minulosti doupraven na hráz zaniklého Hořejšího rybníka, objevena část rozsáhlého zahloubeného objektu, interpretovaná jako povrchový důl – lom. Vzhledem k nálezům stop úpravy rud v areálu mlýna v (mladším?) novověku (viz výše) lze uvažovat i o tom, že lom byl otevřen nejen na stavební kámen, ale i kvůli povrchové těžbě rud, zejména měděných, jež byly v revíru získávány i z permských vrstev (autor textu Jiří Bernat).
Zachycené situace jsou dokladem zpracování rud především barevných kovů v areálu mlýna Propast nebo v jeho nejbližším okolí v raném novověku (16. století).
