Kostelní Střimelice – historie a památky

Kostelní Střimelice vznikly podle archeologických nálezů jako vrcholně středověká ves nejspíše v průběhu 13. století, rozloženy ve svahu pod hřbetem Pecného a nad údolím Jevanského potoka. Jejich původní jádro se nacházelo ve vyvýšené poloze u kostela sv. Martina. Až později, asi během 14. či 15. století, se usedlosti soustředily níže kolem dnešní návsi, v příhodnější poloze pod strmým svahem.

Kostel sv. Martina

Písemné zprávy dokládají existenci Střimelic od roku 1320. Již tehdy zde stál kostel sv. Martina, dodnes nejvýraznější dominanta celé vsi. Jeho původní, snad raně gotickou podobu však neznáme. Současný presbytář, který je nejstarší dochovanou částí kostela, vznikl až při vrcholně gotické přestavbě kolem roku 1380, kdy nahradil starší kněžiště neznámé podoby a stáří. Polygonální presbytář se vyznačuje křížovou klenbou s paprsčitým závěrem a masivními klenebními žebry, která vybíhají z jednoduše zdobených konzol. Kostel byl před husitskými válkami farní, jak dokládají prameny od roku 1352. Očekáváme, že v jeho těsné blízkosti stál farní dvůr, který však zanikl za husitských válek v 15. století nebo později, kdy fara nebyla obsazována. Současná podoba kostela sv. Martina je výsledkem barokní přestavby, která proběhla v letech 1729-1731 za vlády vévodkyně Marie Terezie Savojské. Z této doby pochází věž s cibulovou bání a prostorná loď s rozměrnými barokními okny a varhanní kruchtou.

 

Středověká tvrz

Kostelni-Strimelice-skladacka_02Na skalnatém ostrohu jižně od kostela stávala středověká tvrz, písemně doložená v letech 1493-1526. Její kořeny jsou ale starší: nejpozději od druhé poloviny 14. století sloužila jako sídlo drobné šlechty, která byla vrchností Kostelních Střimelic. Roku 1359 zde sídlil například urozený Procek řečený Kolovrat ze Střimelic. Později byl držitelem tvrze a vsi Jan Čalin ze Střimelic, zvaných tehdy také Hořejší. Jan byl spřízněný s tehdejšími držiteli hradostřimelického hradu – příslušníci obou rodů nosili v erbu znamení cimbuří. Z Janových potomků jsou zmiňováni v letech 1402-1491 zemané Václav, Hroch a Václav (mladší) ze Střimelic. Také oni bezpochyby sídlili na zdejší tvrzi. Tu získal ke konci 15. století nejprve hrádecký pán Zdeněk Kostka z Postupic, který ji prodal roku 1493 Prokopu Zajímačovi z Kunštátu, jehož sídlem byl sázavský klášter. Prokopův syn Jan Zajímač tvrz a ves Střimelice postoupil roku 1526 Michalu Slavatovi z Chlumu, který je natrvalo připojil k černokosteleckému panství. Tvrz od té doby pustla, avšak ještě v 17. století se několikrát připomínají její zbytky. V poslední stavební fázi šlo zřejmě o zděnou stavbu snad věžového charakteru, která byla spolu s kostelem obehnaná zdí. Známá zpráva z roku 1677 ji připomíná jako „zbořeniny nějakého stavení“, další zpráva z roku 1671 pak hovoří o „převysoké stavbě“. Část jejího zdiva pravděpodobně byla využita při barokní přestavbě kostela. Pustá skála pod kostelem nesla ještě v 19. století název Na Hradě, její okolí pak Račana či Hradčana. Stopy tvrze zanikly při stavbě obou domků, které dnes stojí na bývalém tvrzišti. První z nich (čp. 46) byl vystavěn již v první polovině 19. století.

Škola

Kostelni-Strimelice-skladacka_06Výraznou stavbou s historickými kořeny je rovněž bývalá škola, situovaná v horní části návsi. Původní školou bývala chalupa čp. 40, kde probíhalo vyučování od roku 1796. Nová školní budova, zprvu přízemní, byla vystavěna v letech 1867-1868. Uprostřed střechy nad hlavním vchodem mívala čtyřbokou zděnou zvoničku, později snesenou. Patro nad starším přízemím bylo vystavěno roku 1910.

Roubená architektura

Kostelni-Strimelice-skladacka_09Zástavba vsi, tvořená zprvu dřevěnými usedlostmi, jak dokládají písemné prameny již od 17. století, získala svůj současný charakter převážně ve 20. století. Mapa stabilního katastru z roku 1841 však dokládá, že již tehdy byla část stavení u nejzámožnějších statků zděná. Ještě v první polovině 20. století však existoval v Kostelních Střimelicích poměrně početný soubor lidové roubené architektury, dnes až na malé výjimky zaniklý. Šlo zejméma o stodoly a další hospodářské stavby, ale často též o drobná stavení chudších chalupníků a domkářů, která vznikala na přelomu 18. a 19. století na obecních nebo zádušních pozemcích. Byla situována zejména v horní části vsi, kam se rozšiřovala zástavba podél strmých cest do Zvánovic a Ondřejova.

Mlýn Hruškov

Kostelni-Strimelice-skladacka_04Již v 16. století byl počítán jako součást Kostelních Střimelic také mlýn Hruškov, nyní na katastru Stříbrné Skalice. První zpráva o něm pochází z roku 1526, kdy se nazýval Mníšek, stejně jako přilehlý rybník. Současný název pochází od mlynáře Jiřího Růžka, který zde hospodařil do roku 1566. Mlýn poté byl pojmenován jako Růžkovský, později Hruškovský.

Těžba rud

Pravděpodobně opakovaně se v dějinách vsi objevovaly pokusy o těžbu polymetalických rud. Podle zatím ojedinělých archeologických dokladů lze klást počátky hornické činnosti a zpracování rud v Kostelních Střimelicích snad již do 13. století. Těžba stříbrné a zejména měděné rudy je však bezpečně doložena až od roku 1542. Malá výnosnost vedla k brzkému uzavření dolů. Již roku 1547 si havíři stěžovali, že nedostávají zaplacenou mzdu, a zřejmě záhy byly doly opuštěny. To dokládá i poslední zpráva z roku 1581. Těžební práce se soustředily v členitém terénu severně od kostela sv. Martina, kde probíhala průzkumná těžba ještě ve 20. století.

Tento text o Kostelních Střimelicích byl spolu s historií Hradce (více zde) v roce rok 2015 vydán na dvou informačních skládačkách o historii stříbrnoskalických obcí hradeckým spolkem Život v Hradci a okolí.