Kronika města Kostelce n. Č. l. – rozcestník

V Černém lese  (obecně Černý Kostelec) leží na otevřené pláni 400 m nad hladinou mořskou, 35 km východně od Prahy na silnici z Prahy do Kutné Hory vedoucí. Předčasy byl Kostelec obklopen lesy jedlovými a smrkovými z dáli se černajícími, odtud také jméno jeho „Černý“.
O roku založení Kostelce, respektive hradu a kostelu zdejšího není historických zpráv, možno tedy o věci té pronésti pouhé domněnky.
Dle pověsti, která se v okolí Kostelce podnes udržela , byl sv.Vojtěch zakladatelem kostela, od něhož hrad a město Kostelec má jméno své.Chrám stával na místě nynější kaple zámecké a byl ohražen. Známo jest, že v  prvních dobách křesťanských v Čechách  chrámy se ohražovaly na způsob římského „castellum“ (pevnůstka) aby okolní obyvatelé v době nebezpečí v nich proti nepříteli nalezli ochranu a jemu se snáze mohli ubrániti.
Že panství černokostelecké v celém nynějším rozsahu někdy patřilo k území knížat Zlických čili Slavníkovců, jak později potom sluli, o tom nelze pochybovati; neboť panství jejich, jehož jádrem byla župa kouřimská, (Kosmas liber primus 981) zaujímalo dobré dvě pětiny země České, od Kladska až po Šumavu, a sahalo v krajině zdejší až k Žitomíři (nyní Štolmíř), kteroužto ves někteří novější zkoumatelé dějin považují za bývalý dvůr knížat Zlických . Také Bříství a Vikáň,Vrbčany, Český Brod a okolní vsi patřily ku knížecí kouřimskému. Daroval totiž sv. Vojtěch, syn Slavníkův, z rodného jmění svého klášteru břevnovskému vsi Bříství a Vikáň (Tomek – Dějiny Prahy) a rozmnožil nadání biskupství pražského, přiděliv k němu Český Brod a 12 vsí v okolí. (Tomek, Palacký).
Mocný a slavný rod knížat Zlických  čili Slavníkovců zahynul roku 996. Část statků jejich potáhl kníže Boleslav II. ku komoře knížecí, ostatek rozdal dílem velmožům svým, dílem rozličným kostelům a klášterům. Takovým způsobem stal se hrad Kostelec majetkem Koruny české.
Kostelec má 438 domů a přes 3000 obyvatel (roku 1900 3238 ob.).Tvoří jedno větší náměstí „Smiřického“, jedno náměstí menší „Svatojánské“ a 18 ulic. Jména ulic jsou: Českobrodská, Kutnohorská, Pražská, Lázeňská, Na skále, Savojská, Janská, Divišova, Nová, U studánky, Tuchorazská, Prokopova, Lipanská, Poustka, K Hošti, Zahradní, Příční a K Smíchovu. K městu patří ještě tyto samoty: Sádka (hájovna), Dolní Peklov (dříve mlýn nyní hájovna), Horní Peklov (mlýn v poslední době zrušen – zbořen ), Hošť (knížecí dvůr),Truba (hájovna), cihelna při silnici k Jevanům (knížecí)  a cihelna u Háje při silnici k Prusicům.