Víte, že ve skále za domkem č.p. 111 ve Stříbrné Skalici je stará štola?

Ve skále za domkem č.p. 111 ve Stříbrné Skalici se nachází jediná částečně přístupná (po dohodě s majiteli) štola na Stříbrnoskalicku.

Co o ní víme?

  • Štola je ražena v téměř přímém směru na ZJZ v délce 162 metrů.
  • Ve 148 metrech je z ní ražena odbočka, která sleduje křemen – barytovou žílu do vzdálenosti 58 m.
  • Ve 48 metrech této odbočky je komín (či spíše dobývka na křemen-barytově žíle) o výšce 5 m, který měl údajně dosáhnout výše položených štol.
  • Dále pak je na konci této odbočky zasypané a zatopené hloubení nevelkých rozměrů.
  • Tato štola byla zřejmě ražena jako dědičná k odvedení vod (viz text na konci článku) ze šachet na Čapíku.
  • k tomuto účelu by však musela být, podle posudku dr. Koutka, prodloužena asi o 200 metrů.
  • Poslední průzkum v padesátých letech zjistil zrudnění ve tvaru klínu. Hlouběji se zrudnění ztrácí.
  • Žíly byly vyrubány z větší části již ve středověku.
  • Žíla obsahuje minerály mědi, olova a zinku v křemen – barytové žílovině se závalky galenitu a impregnacemi malachitu a azuritu.
  • Nositelem stříbra jsou minerály galenit a tetraedtit.
  • Štola byla na počátku nového tisíciletí zajištěna ocelovou mříží s mřížovými vraty, ale ústí štoly je nadále používáno jako sklep.

K pojmu dědičná štola se v knize Staré hornické a hutnické míry a váhy od Ladislava Jangla píše:

Pojem dědičnosti vznikl v nejstarších dobách, zvlášť ve 13. století, kdy král pronajímal správu urbury jednotlivcům významným svým finančním a odborným postavením zvlášť v mincovnictví. Pojem dědičnosti hrál velkou roli při ochraně nejdůležitějších zařízeni revíru, hlubokých štol, které odváděním důlních i povrchových vod a přiváděním čerstvých větrů umožňovaly provoz dolů, jež by dosavadními nedostatečnými způsoby čerpání vody a větráni byly odsouzeny k ukončení provozu. Hluboké dědičné štoly požívaly zvláštní ochrany, protože v zájmu panovníka i pozemkových vrchnosti bylo udržet v chodu co největší počet dolů.

další zdroje:

  • Bufka, A. 1996 – Revír Stříbrná Skalice a jeho současný stav,
  • Geofond.

Další článek o štole ve Skalici: Víte, že ve svahu naproti restauraci Na Marjánce je zasypaná štola?