Hotel Hačka

Populace stárne, poptávka po pečovatelských službách roste, s granty na podporu sociálního bydlení se roztrhl pytel a těsně u hranic naší obce, v osadě Hačka (k.ú. Černé Voděrady), chátrá objekt, který ještě donedávna pečovatelskou funkci plnil.

Domov důchodců Hačka

Před dvěma lety bylo 34 klientů „hačeckého důchoďáku“ přestěhováno do nově otevřeného Domova seniorů v Uhlířských Janovicích a celý areál, který se v té době nacházel v havarijním stavu a nebylo v něm již možné provoz stávajících služeb udržet, byl převeden do majetku Středočeského kraje.

Očekávali jsme, že zde bude zahájena rekonstrukce a objekt bude adekvátně využit. Za dva roky se zde však kromě sekání trávy nic neudálo a stav budov se z havarijního stavu sám nějak nedostal…

Historie objektu

Knihovní vložka

Knihovní vložka

Z knihovní vložky č. 371 pro dům (hotel) č.p. 112 a dům č.p. 108 (katastrální obec Černé Voděrady) se dozvídáme následující:

  • 4. března 1929 získávají pozemky pod budoucím hotelem manželé Josef a Marie Hrdličkovi,
  • 22. září 1932 se z původní parcely 713/2 vydělují stavební pozemky č. 127 a 128, na kterých již v té době stojí hotel č.p. 112 (parc. č. 127) a dům č.p. 108 (parc. č. 128),
  • v letech 1933 a 1938 bylo s manžely Hrdličkovými, nejprve proti Josefovi, o pět let později i proti Marii, vedeno vyrovnávací řízení (exekuce),
  • 20. dubna 1938 se zaznamenává příklep Františku Kodešovi – Svépomocné záložně na Královských Vinohradech,
  • 25. července 1938 je zaznamenán další příklep, a to Rudolfu a Marii Semerádovým,
  • 11. října 1938 se vkládá právo vlastnické manželů Semerádových, každému na polovici,
  • 31. ledna 1956 se podle vyvlastňovacího výměru ze 7. července 1954 vkládá právo vlastnické Československému státu – Státní bance československé,
  • v roce 1957 dochází k převodu správy na Okresní ústav národního zdraví v Českém Brodě.

Dopis Miloslava Řezby

Pohlednice s Hrdličkovou restaurací

Tato fotografie s Hrdličkovou restaurací v domě č.p. 108 byla pořízena v době, kdy budova hotelu ještě nestála.

Dále přikládám úryvek z dopisu Miloslava Řezby z Kostelních Střimelic, který adresoval mé nedávno zesnulé tchyni Dagmar Kašparové:

  • „…další dcera si vzala továrníka Semeráda, měli fabriku na váhy v Praze na Květnici. Továrna na váhy zřejmě dobře prosperovala, protože postavili v osadě Hačka u Černých Voděrad luxusní hotel, je to pokračování vilek a hotelů k rekreaci okolo Jevanského potoka. To bylo ovšem za první republiky, pak byl hotel znárodněn a byl tam domov důchodců. Semerádovi neměli děti, tak vychovali z Buriánkovic rodiny dívku jménem Marie – Máničku – později provdanou za úředníka Bedřicha Bernarda. Měli spolu dva syny a jezdili na parcelu s chatou u hotelu Hačka.”

Miloslav Řezba přisuzuje výstavbu hotelu Hačka manželům Semerádovým, avšak záznamy ve výše zmíněné knihovní vložce jasně říkají, že hotel vystavěli již v roce 1932 manželé Hrdličkovi. Do rukou Semerádových se objekt dostal až po roce 1938 poté, co byl nějaký čas v držení Svépomocné záložny na Královských Vinohradech.

Internátní škola a domov důchodců

Internátní škola

Internátní škola

Než začal objekt za komunismu sloužit jako domov důchodců (patrně od roku 1957) fungoval nějaký čas jako internátní škola. Dokládá to fotografie použitá na pohledu z poválečného období. 

Restituce

Po roce 1989 se potomci Semerádových, respektive Bernardových, svůj majetek snažili získat zpět, ale v restitučním řízení neuspěli. Dle tvrzení mé tchyně, Dagmar Kašparové, byl na vině jejich právník, který je měl podvést. Je tak otázkou, jestli by v soukromých rukou nebylo bývalému hotelu Hačka lépe.

Štítky: