[et_pb_section admin_label=“section“]
[et_pb_row admin_label=“row“]
[et_pb_column type=“4_4″][et_pb_text admin_label=“Text“]Kozly, dnes je tímto názvem v zalesněném kopcovitém terénu skalických lesů označena hora s kótou 434 m n. m. Ve středověku se zde, ovšem několik set metrů jižněji, nacházela ves, počátkem novověku dvůr a nakonec myslivna.
Písemné zmínky
Poprvé se ves Kozly v písemných pramenech objevuje k roku 1436, kdy je zmíněna jako součást majetku Sázavského kláštera. O její velikosti prameny nehovoří.
Jinak je tomu o století později. V roce 1525 se v odhadu panství Komorní Hrádek, ke kterému tehdy Kozly patřily, uvádí pouze jeden hospodář, Jan Čelák.
Jako dvůr jsou Kozly uváděny ještě v urbáři z roku 1601, avšak již o 70 let později, v urbáři Velkostatku Kostelce nad Černými lesy z roku 1677, se zde zmiňuje již jen jedna chalupa s forštknechtem (lesníkem).
Z popisu v tomto urbáři se dozvídáme i pravděpodobné datum, kdy se Kozly i s okolními lesy dostávají do držení pánů z Kostelce. Je jím rok 1614, kdy byly tyto „lesy… za 1000 zlatých rejnských od J. M. Knížete vykoupeny jest.“ Celý text uvedený v urbáři Velkostatku Kostelce nad Černými naleznete na konci článku.
Pravděpodobně někdy v průběhu 18. století chalupa lesníka v Kozlech zaniká a v příhodnější poloze vzdálené téměř 2 kilometry severovýchodním směrem vzniká Skalická myslivna.
Archeologické prameny
Minulost starší, než je zachycena v písemných pramenech nám odkrývá archeologie. Z několika málo učiněných archeologických sběrů víme, že se v místě, kde v novověku nacházíme pouze chalupu s lesníkem, sídlilo nejpozději již na začátku 13. století. Toto poznání plně zapadá do obrazu husté sítě vesnic vrcholného středověku, kdy v době tzv. klimatického optima vzniká osídlení i na do té doby k hospodaření nepříhodných místech. Po ochlazení, které přišlo v průběhu 14. století, osídlení v těchto vesnicích značně prořídlo či úplně zaniklo.
Okolí zaniklé vesnice
V okolí Kozel se v minulosti nacházely další dnes již neexistující vsi. Byly jimi Bytče, Přibyslavice, Hlinná a bezejmenná lokalita nad rybníkem Propast. Doba jejich existence se různí. Nejdéle přetrvalo osídlení v Přibyslavicích.
Více se dozvíte v článku: Minulost zaniklé osady Přibyslavice.
Urbář Velkostatku Kostelec nad Černými lesy z roku 1677
Nad městečkem Skalicí toliko jedna chalupa vystavena, kteráž někdy přináležela urozenému a statečnému rytíři panu Vilímovi Lynhartovi z Nagenbergku. A potom pro lesy, též aby se na zvěři škoda nečinila, za 1000 zlatých rejnských od J. M. Knížete vykoupeny jest. Kterýchžto lesů vyměřeno od zeměměřiče zemského léta 1614, dokud jich v držení pan Lynhart byl v 10 kusech 415 1/4 provazce.
Při ní rolí orných mimo porostlin a lesů toliko nyní pode 3 korce. V kteréžto chalupě chová se forštknecht (forštknecht měl kromě jiných i tu povinnost, aby střílel škodnou zvěř, začež i platu dostával) a přináleží jemu k správě hájemství Skalické, Konojedské, Voplanské a Třimelické s dostatkem všelijakého dříví pěkného táhlého, dubového, jedlového a borového, na stavení trouby k rybníkům, prkna, šindel, též směšného k palivu.
Zvěř vysoká i černá, též díl placha se nadoznámených lesích se zdržuje.
Lizové témuž foršknechtovi k opatrování tito přináležejí:
- U jeslí konojedských 1
- Na Voplanský louce Skalovy 1
- Na hliništi 1
- Pod Bytčí 1
Summa 4 lizy.
[/et_pb_text][/et_pb_column]
[/et_pb_row]
[/et_pb_section]
