Aldašín. Zaniklá ves s dodnes stojícím kostelem

  • nachází se v západní části Černokostelecka, ve výše položené a zemědělsky nepříliš úrodné krajině
  • rozsáhlý zeměpanský hvozd východně od Prahy byl osídlen až ve vrcholném středověku
  • podle archeologických nálezů byla ves Aldašín založena ve 13. století a již v této době stál na jejím jižním okraji románský kostel, jehož pozůstatky jsou podle nejnovějšího průzkumu zachovány ve zdivu dnešní barokní sakrální stavby

Stavební vývoj aldašínského kostela sv. Jiří

  • vesnici položenou severně od kostela sv. Jiří tvořilo asi deset usedlostí. Byly zde zjištěny obytné domy, hospodářské stavby a v několika případech i menší vodní nádrže. V blízkosti vsi vzniklo několik rybníků, dnes zčásti zaniklých
  • v severním sousedství kostela stálo neopevněné šlechtické sídlo – dvůr, který tvořila věž se suterénem zděným z kamene a s vrchní dřevěnou částí, velké stavení palácového charakteru a několik dalších obytných a hospodářských staveb, které zaniklo katastrofálním požárem v 15. století a nebylo již obnoveno
  • v 15. století vesnice zanikla. Zejména za husitských a poděbradských válek dochází k dramatické redukci sídelní sítě, kdy zanikla více než polovina vsí na Černokostelecku
  • v 16. století byla jen zčásti obnovena
  • ve 2. polovině 16. století jsou písemnými prameny doloženy tři usedlosti, které zanikají v průběhu třicetileté války, před polovinou 17. století.

zdroj textové části: Informační tabule na lokalitě

zdroj obrazových příloh pro video: Milena Hauserová, Jitka Poláková, Martin Stočes a kol.: Kostel v Aldašíně / 1–19, Památky středních Čech 2/2015


Přidávám ještě část zápisu z Průvodce po Černokostelecku z roku 1937 od Františka Šimáčka, Josefa Veselého

Aldašín (správně Udašín podle zakladatele Udaše) 427 m n. m. – Zajímavá lesní samota. Velmi staré místo, neboť zde byly nalezeny popelnice. Patří k nejstarším obcím v okolí. Byla to ještě roku 1344 lesní pastevní víska, přeměněná později na rolnickou ves zákupní.

První písemná zmínka

Roku 1352 se připomíná jako farní ves. K aldašínské faře patřily vsi Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Aldašínský farář měl tu roku 1398 dvůr, který pronajímal. Fara byla zrušena počátkem husitských válek.

Zasvěcení kostela

Kostel, zasvěcený původně sv. Bartoloměji, lehl roku 1621 popelem i s obcí, která přitom zcela zpustla. Kostel byl obnoven až v roce 1729 a zasvěcen sv. Jiří. Tehdy při bourání byly v hlavním oltáři nalezeny listiny z let 1352 a 1402. Chrám, jenž se stal potom proslulým poutním místem, byl opatřen v roce 1732 novým oltářním obrazem sv. Jiří a obraz sv.Bartoloměje byl odstraněn. Barokní hlavní oltář znovu přestavěn v roce 1782. V roce 1874 byl natřen a pozlacen. V roce 1884 byl opatřen novým obrazem sv. Jiří od malíře Jos. Kandlera. Téhož roku, kdy byl celý chrám opravován, byla sem dána nynější kazatelna s malovanými obrazy 4 evangelistů. Věž byla vystavěna roku 1771, od kdy má kostel nynější podobu.

Zvon

Větší, pěkně zdobený zvon je z r. 1611 a má nápisy : “Letha Panie 1611 slyt gest za knieze Waczlawa Carione, Rodicze Boleslawskeho, v Konojedeeh Fararze, za starssich kostelnikuw sprawowanj Wondrzege Kreiczyho, Waczlawa Garolirnowa z Bohumyle, Jana Prokopowa z Waldessina Zetie.” – “Tento zwon udielan nakladem osadnich zadussý Aldassinskeho přicžinienim a za Sprawy Samuele Troyana z Bylan a Rosfeldu ode mne Jakuba, Zwonarze v Miestie mladeho Baleslawa.”

U kostela po 30-leté válce zůstala jen kostelníkova chalupa až do roku 1884. Nynější chata (rok 1937) je skladiště náčiní. – Kostel byl opravován roku 1907, kdy byla do něho dána dlažba, byla postavena nová kruchta a ze sakristie byly proraženy dveře na hřbitov. V roce 1934 byl důkladně opraven státem nákladem 50.000 Kč. Tehdy byla dána na věž nová krytina a hřbitov, na nějž do roku 1600 pochovávali i z Kostelce, byl značně rozšířen.