Propast. Nové informace o minulosti známé lokality

Lokalita Propast se nachází v jihovýchodním cípu okresu Praha východ, na katastru obce Hradec u Stříbrné Skalice.

Ke svému názvu přišla pravděpodobně díky přírodní depresi v pískovcovém podloží, vyplněné vodami stejnojmenného rybníka. Rozlohou téměř 10 hektarů je po Vyžlovském a Jevanském třetím největším rybníkem na Jevanském potoce. Pod jeho 270 m dlouhou hrází, obepínající rybník ze západu, stojí budova bývalého mlýna.

Archivní prameny

První písemná zmínka o mlýnu pochází z počátku 15. století, konkrétně z roku 1412, kdy Jan ze Střimelic (Hradových), řečený Strýc, prodal Zdislavovi, faráři kostela v Kostelních Střimelicích, mlýn řečený Propast za 20 kop grošů.

Další zmínku v písemných pramenech nacházíme o více jak sto let později, kolem roku 1525, kdy kvůli dluhům Zajímače z Kunštátu, majitele panství Komorní Hrádek, ke kterému náležela i Propast, celé panství získává komorník království českého Jaroslav ze Šelenberka. V odhadním soupisu jsou tehdy zmíněny tři usedlosti v Hradci a mlýn Propast.

Vít Propastský - první jménem doložený ký mlynář

Vít Propastský – první známý propastský mlynář

Z prvního urbáře z roku 1601 se dozvídáme, že v Hradci hospodaří tři sedláci a na propastském mlýně a pile jistý Vít. Po jeho smrti přechází mlýn v roce 1623 na vdovu Annu a jejich děti. Usedlost převzal nejstarší syn Vít, který ji však v roce 1628 za 125 kop českých grošů podstoupil svému bratrovi Janovi. Ten však krátce nato, snad kvůli dluhům, z gruntu zběhl a roku 1630 se ujímá držby mlýna a pily jakýsi Adam Křepelka, jenž je získal o 25 kop levněji. Po roce 1640 se Jan vrátil a mlýn za stejnou částku získal zpět. Díky svému zběhnutí je pak v gruntovních zápisech do roku 1654 titulován přízviskem Procházka, více k tomu zde. Z dalšího zápisu z roku 1710 se dozvídáme, že mlýn a pila přechází na jeho vnuka Jana Janovského, „jinak mladšího Propastského“, který ho získává po svém zesnulém otci.

Kontrakt

Janovští drží Propast až do roku 1806, kdy byl uzavřen kontrakt mezi manžely Šaldovskými, Václavem a Magdalénou z Ondřejova a Karlem Janovským, mlynářem propastským, který tak „prodává mlýn s pilou, nádobím, zásobama, staveními a grunty“ svému zeti a dceři. Více zde. Šaldovi jsou spolumajiteli mlýna i dnes.

Majitelé propastského mlýna od počátku 17. století
1601 až 1623 – Vít Propastský
1623 až 1628 – vdova Anna a Vít Propastský (syn předchozího)
1628 až 1630 – Jan „Procházka“ Propastský (bratr předchozího)
1630 až 1640 – Adam Křepelka (hospodaří zde v době, kdy zběhl Jan „Procházka“)
1640 až 16__ – Jan „Procházka“ Propastský
16__ až 1710 – Jan „starší“ Propastský (syn předchozího)
1710 až 17__ – Jan Janovský, „mladší“ Propastský (syn předchozího)
17__ až 1764 – Jan Janovský (syn předchozího)
1764 až 1806 – Karel Janovský (syn předchozího)
od roku 1806 – Václav Šalda a jeho potomci (zeť předchozího)
Mlýn Propast
propast-mlyn-nahled

Propastský mlýn na počátku 20. století

Výstavbu současné mlýnské budovy lze klást do počátku 18. století. V západním barokním štítu je vyznačen letopočet 1727, na kamenném ostění hlavních dveří pak 1815. Uvnitř je, kromě barokní mlýnské hranice, dochováno kompletní umělecké složení. Pila, zmiňovaná zde již počátkem 17. století, která ještě nedávno stála severně od mlýnské budovy, byla i s dochovaným vnitřním ústrojím odstraněna při právě probíhající adaptaci celého objektu.

Propastské rybníky

Málo známou historickou skutečností je, že se až do počátku 19. století v Hradci nacházely rybníky dva. V katastrálním operátu josefského katastru vznikajícího po roce 1785 jsou v Hradci popsány tyto čtyři části: mlýn Propast, propastský splav, Hradec s hořejším rybníkem a propastský dolejší rybník. Doslova se zde píše: „…do lesa Klíčů, z pravé strany panský hořejší rybník běžící okolo panské strany až k dolejšímu rybníku Propasti…“. O existenci splavu v jeho horní části pak svědčí popis místa „propastský Splav nazvaný. Začínajíc od splavu z levé strany cesty voděradské běžící cesta od kostelních Střimelic k Hačkám…“.

Dva propastské rybníky na mapě I. vojenského mapování

Dva propastské rybníky na mapě I. vojenského mapování

Přibližný rozsah a polohu hořejšího rybníka zaznamenalo rovněž I. vojenské mapování, které na území Čech probíhalo od 60. do 80. let 18. století.

Povodeň

Zánik rybníka pak můžeme klást do roku 1810, kdy se následkem bouře údolím Jevanského potoka prohnala ničivá povodeň, po které dodnes zůstaly prorvány i hráze výše po potoce ležících tří hačeckých rybníků. Zprávu o této události najdeme v regionálním časopisu Pod Lipany, který vycházel ve 20. letech 20. století. Josef Šindelář z Černých Voděrad tehdy zaznamenal vyprávění u jeho praděda sloužící stařeny: „Asi okolo roku 1810 na svátek sv. Anny, totiž dne 26. července, se přihnala nad zdejší krajinu děsná bouře. Spustil se liják, jako když z konve leje. Tma byla jako v noci, nic nebylo vidět. Bylo slyšet jen příšerný hukot vod. Dravé proudy všecko strhovaly a odnášely. Když po hodině bouře odtáhla, bylo viděti všude po lukách a níže ležících polích jedinou vodní hladinu. Odevšad s míst výše položených se hrnuly proudy kalných vod, a tu jedna hráze za druhou pod návalem hrnoucích se proudů povolovala. Byl to obraz hrůzy, jaké nebylo pamětníka. Od té doby zůstaly rybníky vypuštěny a užívají se nyní jako luka”.

Ač hořejší propastský rybník není ve zprávě přímo zmíněn, předpokládáme tehdy jeho zánik proto, že jednatřicet let po povodni, v době vzniku podrobných map stabilního katastru v roce 1841, již jednoznačně neexistuje.

Archeologické prameny
Pravěké sekerky

Pravěké sekerky

Při výstavbě chat v okolí rybníka Propast, došlo po II. světové válce k objevu části kamenného broušeného sekeromlatu, dokládajícího zde přítomnost člověka na Propasti v pozdní době kamenné, tedy přibližně před pěti tisíci lety. Samotný název obce Hradec vedl starší místopisné a vlastivědné badatele k úvahám o existenci opevněného sídla, hradiště, kladeného na vyvýšenou polohu severně od rybníka Propast, která se pro jeho stavbu zdá nejpříhodnější. Uvedené představě odporuje v těchto místech nejen absence odpovídajících terénních útvarů (příkopů, valů), ale prozatím i archeologických nálezů.

 
Středověké sídliště u bývalé pískovny

Lokalita s raně středověkými nálezy se nachází u někdejší, dnes již zeminou z propastského rybníka zavezené pískovny, na mírné vyvýšenině severozápadně od soutoku Zvánovického a Jevanského potoka. První nálezy byly učiněny již před první světovou válkou, kdy se z propastské pískovny do sbírek Národního muzea dostalo několik zlomků keramiky a jedna záušnice. Na počátku 60. let 20. století byla tato lokalita archeologicky vyhodnocena jako raně středověké sídliště (800 – 950 n. l.) se zahloubenými objekty, domy, pozorovanými v tehdejší západní stěně pískovny. Současní badatelé kladou toto sídliště do souvislosti s pražskou cestou probíhající ve středověku Hradcem z oblasti středního Posázaví.

Hradec-fotografie_11

Dnes již hlínou z rybníka zasypaná propastská pískovna

Propastské zajímavosti v kostce
  • v 9. – 10. století bylo u Propasti raně středověké sídliště,
  • první písemná zmínka o mlýnu je z roku 1412,
  • v roce 1601 je na Propasti mlynářem Vít, první známý předek Janovských i Šaldů,
  • v soupisu mlynářů kraje Kouřimského z roku 1656 je uveden Jan Propastský a vodní mlýn o 1 kole,
  • Janovští jsou jako mlynáři zmiňováni od roku 1710 – Jan Janovský,
  • roku 1806 se propastským mlynářem stává Václav Šalda z Ondřejova, zeť dosavadního mlynáře Karla Janovského,
  • pravděpodobně v roce 1810 zaniká hořejší propastský rybník,
  • majitelem jedné z propastských chat byl botanik Bohumil Němec, který v roce 1935 jako jediný kandidoval proti Eduardu Benešovi ve volbě nástupce T. G. Masaryka do úřadu prezidenta republiky,
  • 17. ledna roku 1937 se na propastském rybníce uskutečnil první motocyklový závod na ledové ploše v Čechách,
  • restaurace-Propast

    restaurace Propast

    v roce 1939 manželé Červinkovi kupují pozemek u propastského rybníka a mezi roky 1940 – 1942 zde staví restauraci Propast,

  • v rámci projektu „Vodní nádrž Propast“ byl v letech 2010 a 2011, za finančního přispění Evropské unie, vybagrován propastský rybník,
  • v současnosti je majitelem jednoho z domů na Propasti muzikant Petr Janda, který v místní restauraci každé léto vystupuje se svojí sousedskou kapelou Souseďanka.