Objevný archeologický výzkum v Kostelních Střimelicích

mapa Kostelních Střimelic

V létě roku 2014 proběhl v Kostelních Střimelicích na parcele č. 65/7 před zahájením prací na stavbě rodinného domu záchranný archeologický výzkum. Ten, kromě jiných významných zjištění, nálezem kusů žíloviny zatím neurčené rudy ve vrstvě z konce 13. století, přinesl první nepřímý doklad existence místní středověké těžby.

Všechna níže uveřejněná zjištění by zůstala skryta, či lépe řečeno, by zmizela kdesi na skládce, nebýt zápalu Jiřího Bernata pracovníka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a benevolence Petra Tamele, majitele dotčeného pozemku i budovaného rodinného domu.

Za zmínku stojí jistě i to, že se pan majitel, spolu se svou rodinou, několikrát zapojil do samotných vykopávek.

Archeologický výzkum v č.p. 1 aneb i nevelký výkop může přinést důležité poznatky o rekonstruovaném domě.

Archeologie ve středních Čechách 17, 2015, str. 858-859

Terénní výzkumy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2014. Michal Lutovský a kol.

Kostelní Střimelice, 
okr. Praha-východ

Na skrývce pro stavbu rodinného domu byl na mírném jižním svahu realizován předstihový výzkum ve čtyřech sondách, které pokryly téměř celou plochu stavby. Sondy zachytily zaniklý terasovitý zářez se superpozicemi vrcholně středověké zástavby sídlištního a výrobního charakteru. Kompletní výzkum s dosažením rostlého písčitého terénu byl proveden jen v sondě 1 (rozm. 2 x 16 m) podél východního okraje skryté plochy. V superpozici středověkých objektů (13.-15. stol.) v sondě 1 obsahoval zásyp stavebního objektu (asi 2. pol. 13. stol.) kromě ojedinělých zlomků světlé, červeně malované keramiky také kusy žíloviny zatím neurčené rudy, která je zřejmě prvním nepřímým dokladem místní středověké těžby.

V bezprostřední blízkosti obj. 7 byly zachyceny i zbytky tří pyrotechnologických zařízení téměř kruhového nebo oválného tvaru, zapuštěných do terénu. Nad dvěma z těchto zaniklých “pecí” se dochovaly zbytky stratigraficky mladší stavby kombinované konstrukce s využitím nasucho nebo na hlínu stavěné kamenné zdi a dřevěných stěnových konstrukcí (hrázděných či bedněných) zapuštěných do základových žlábků. Stavba zanikla asi koncem 13. století nebo na počátku 14. století požárem. Její destrukce obsahovala kromě lomového kamene i pískovcový kvádřík, mazanici, kusy zuhelnatělých prken i trámků a hřebíky.

V západní části zkoumané plochy se v sondě 4 podařilo dokumentovat a z části i prozkoumat zbytky pozdně středověkého domu s torzem základu vnitřní chlebové pece. Ze severozápadní strany východní části stavení s převažující dřevěnou konstrukcí vystupoval do svahu kamenný sklep, zděný bez použití malty. Kromě četných zlomků keramických nádob, stavební keramiky a mazanice, pocházejí ze zásypu sklepa i z vrstev v prostoru samotného pozdně středověkého domu např. drobné zlomky kvalitních gotických kachlů i ojedinělé železné předměty (sekera, šipka střely z kuše). Dům včetně sklepa má výzkumem doloženou starší stavební fázi ze 13. století.

Z povrchu vrstvy vyrovnávající zčásti depresi po zaniklé středověké zástavbě pochází drobná mince – krejcar císaře Leopolda I. (ražba kutnohorské mincovny z r. 1695).

Akce byla po odbagrování svahu a vybetonování základů na podzim roku 2014 přerušena a bude ve formě dohledu pokračovat v závislosti na dalších zásazích do terénu stavebního pozemku.

Jiří Bernat  

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.