Pozdně středověká ražba falešné mince v Kostelních Střimelicích

Při výstavbě rozvodných vodovodních řadů v Kostelních Střimelicích v letech 2017 – 2018 probíhal stejně jako na jiných stavbách běžný archeologický dohled zajišťovaný v tomto případě Ústavem archeologické památkové péče středních Čech, příspěvková organizace Středočeského kraje.

Nová vodovodní síť

Práce na stavbě nové vodovodní sítě zasáhly postupně celé zastavěné území včetně historického jádra této části naší obce. Rozsah výkopových prací nebyl naštěstí příliš rozsáhlý, protože obec vsadila na tzv. bezvýkopovou technologii. Zhotovitel stavby, společnost Speeddrill, realizovala pokládku tras vodovodu převážně formou protlaků a podvrtů. Na začátcích resp. koncích jednotlivých vodovodních řadů bylo nutné otevřít jen menší startovací nebo cílové výkopy, ale v  některých úsecích, a to z různých důvodů, musela probíhat pokládka potrubí obvyklým způsobem do předem vyhloubeného výkopu.

Mimořádně zajímavá archeologická situace

Po vykopání rýhy pro veřejnou část jedné z vodovodních přípojek koncem června loňského roku bylo až při archeologické kontrole zjištěno narušení mimořádně zajímavé archeologické situace. Zjistilo se, že rýha prošla větším, ale poměrně mělkým archeologickým objektem (č. 2/2018). Ve stěnách rýhy se ukázal jen jeho profil, dno objektu bylo hlubší vodovodní rýhou v její šíři už bohužel odkopáno. Z profilu bylo nicméně dobře patrné, že dno objektu bylo v délce několika metrů zcela rovné, a že se tedy jedná o podlahu stavebního objektu, původně zčásti zapuštěného do mírného svahu. V místě předpokládaného průběhu dvou protilehlých, výkopem proťatých stěn stavby nebyly však zjištěny žádné stopy zdiva.  Rovněž zásyp vnitřku neobsahoval výraznější množství kamenů. Stavba tedy musela být dřevěná, ale její dispoziční řešení a konstrukční provedení zůstává zatím neznámé.

Mincovní střížky a zlomky plechů

Nález stavby samotné nebyl přitom až tak velkým překvapením, dost možná se jedná o západní část nebo přístavbu středověkého domu zachyceného už záchranným výzkumem v roce 2014 při výstavbě v těsném sousedství. Rozhodně nečekaným se však stal nález učiněný záhy uvnitř tohoto nově zjištěného archeologického stavebního objektu 2/2018. Nejprve se v jeho zásypu podařilo rozpoznat kumulaci menších až drobných zlomků plechů pokrytých zelenou měděnkou. Okraje plechů byly na některých stranách sice rovné, ale i malé zlomky měly po většině svého obvodu úseky obloukovitého odseknutí.

Odpad z výroby mincovních polotovarů

Už v průběhu preparace a dokumentace na místě nálezu se podařilo zjistit i ojedinělé větší kusy s celými kruhovými otvory. V té chvíli bylo archeologům jasné, že se jedná o typický odpad z výroby mincovních střížků (polotovarů mincí) vysekávaných ve středověku průbojníkem z pásů plechu. Je třeba děkovat náhodě, situace odpadu byla totiž bagrováním rýhy poškozena jen nepatrně na jediném okraji. Víme proto, že celá kumulace výrobního odpadu měla pravidelný tvar stlačený vahou zásypu objektu a mladších nadložních vrstev hlíny do podoby téměř kruhového koláče.

Nepochybně se tedy jednalo o místo původního uložení plechových odstřižků, původně asi v nádobě přibližně válcovitého tvaru, zhotovené z organického materiálu (např. proutěný koš nebo dřevěné vědro). Do nedochované nádoby byly plechové zbytky vhazovány a shromažďovány k recyklaci, tj. k dalšímu přetavení. V prvotním odhadu počtu odpadových plíšků se hovořilo o řádu stovek, ale  průběh zpracování ukazuje možná k celkovému počtu tisíců kusů.  Při výzkumu bylo jen málo pravděpodobné, že se vedle odpadu podaří najít ve větším množství i samotné výseky tj. střížky, ale stalo se. Už mezi odpadem se vyskytovaly zmetky, zřejmě záměrně přeložených nebo do trubičky stočených střížků, a nakonec se nad podlahou objektu, a to ve vzdálenosti asi 3 m od hromady odpadu podařilo nalézt také kumulaci upravených mincovních střížků (prům. do 13 mm) připravených k ražbě. Také střížky tvořily izolovanou kumulaci nad podlahou objektu a nacházely se v počtu více než 100 kusů původně také v organickém obalu. V tomto případě se podle situace jednalo o textilní sáček nebo spíše kožený váček.

Falzifikát jednostranně raženého haléře

Už v průběhu archeologických prací padaly samozřejmě otázky na stáří nálezu. Odpověď se zpočátku opírala jen o srovnávací datování jiného sídlištního odpadu – drobných střepů keramických nádob z téhož objektu, kladených rámcově do pozdního středověku. V průběhu zpracování a přípravy všech kovových nálezů z Kostelních Střimelic k nákladné konzervaci se naštěstí podařilo mezi několika střížky rozptýlenými nad podlahou objektu rozpoznat zatím v jediném případě také oražený střížek! Předběžně lze říci, že se jedná o drobnou minci z mědi (slitiny mědi), zřejmě falzifikát jednostranně raženého haléře, zatím přesně neurčeného typu, krále Vladislava II. Jagellonského (doba vlády 1471 – 1516).

Pozdně středověká penězokazecká dílna

V místě nálezu se žádná královská mincovna rozhodně nemohla nacházet a záchranný archeologický výzkum na stavbě vodovodu v Kostelních Střimelicích přinesl tak kromě dalších zjištění přesvědčivý doklad existence pozdně středověké penězokazecké dílny produkující falešné mince. V rámci Čech není sice nový střimelický nález jedinečný, ale je jedním ze zatím nemnoha známých. Výjimečným se ukazuje spíše v tom, že byl učiněn v areálu bývalého hornického sídliště v těsném sousedství zaniklé tvrze, a že k nelegální ražbě patrně sloužil hned z revíru získaný a zpracovaný kov.

Pro dané období přechodu pozdního středověku do raného novověku je dochována už řada písemných zmínek týkajících se oboru hornictví, úpravy rud a mincování, a to i ve vztahu ke Stříbrnoskalicku. Jen o málo mladší raně novověké písemnosti přinášejí dokonce zprávy o některých tehdejších „nepořádcích“ ve zdejším hornickém revíru a možná se podaří objevit v písemných pramenech také nějaké informace k podvodné mincovně v Kostelních Střimelicích.


Použitá literatura:

  • Bernat, J. 2018: Archeologické doklady středověké výroby mincovních střížků v Kostelních Střimelicích, Pod Blaníkem XXII. (XLIV.), 3/2018, 9 – 12.
  • Hlinka, B.- Radoměřský, P. 1996: Peníze, poklady, padělky. Praha.
  • Wurm, V. 1957: O skalickém dolování, Vlastivědný sborník Českobrodska I, 67 – 73.