V rámci projektu Českobrodsko – Sázavsko byla v letech 1960 až 1963 při geologickém mapování polymetalických rud spolu s oblastmi Peklov, Chrást a Tismice prozkoumána i lokalita mezi Stříbrnou Skalicí a Černými Voděrady.
Negativní výsledky
Báňské práce zde měly za úkol prověřit výnosnost dobývání olověných, zinkových a měděných rud. Akce byla v roce 1963 vzhledem k prakticky negativním výsledkům ukončena.
Průzkum probíhal především v místech historických dobývek u Hradových Střimelic, Kostelních Střimelic a osadě Havírna (katastr Černé Voděrady). Často se opakovala situace, kdy sledovaná žílovina do hloubky ubývá na úkor rud, které rychle vykliňují. Například v šachtě Karolina v osadě Havírna se od povrchu sledovaná žílovina ztrácí v hloubce 12 metrů.
Pro a proti
Jako obyvatel krásného Stříbrnoskalicka můžu být rád, že v 60. letech 20. století k zahájení těžby, která by v případě prokázání bilančnosti místních zásob následovala, nedošlo. Všichni víme, jaký zřetel byl tehdy brán na přírodu.
Jako člověk zvídavý, bych však určitě rád nějakou tu přístupnou štolu za humny uvítal.
