V knížce S. H. Buhnera Posvátná a léčivá piva mě zaujal recept na třezalkové pivo. Třezalka jako přísada do piva se používala především ve skandinávských zemích, hlavně v Norsku, kde se pro ní v lidových názvech vžilo označení „polní chmel“. Norští pivovarníci ji spolu s řebříčkem používali i do filtračních sít při vaření jalovcového piva.
Třezalka je nejvíce známá svými antidepresivními účinky, ale užívá se i při léčení ran a popálenin. Rovněž působí protizánětlivě a antimikrobiálně.
Čerstvé kvetoucí vršky se sbírají uprostřed léta, kdy kvete, protože v té době produkuje hypericin vytvářející temně rudou barvu. Sušená třezalka ho již tolik nevydává a ztrácí svou účinnost, proto je třeba k výrobě piva použít čerstvých bylin.
Příští léto, k již tradičnímu třezalkovému oleji, do naší domácnosti nejspíš přibude další produkt z této nenahraditlné byliny.
TRADIČNÍ NORSKÉ TŘEZALKOVÉ PIVO
Složení: voda 18 litrů, sladovaný ječmen 2,6 kg, čerstvá třezalka v květu 0,8 kg, kvasinky
Naskládejte křížem krážem 0,4 kg třezalky do nádoby, v níž máčíte slad. Nasypte na ni slad a zalijte jej na 90 minut vodou horkou 65 °C. Prolijte zbývající vodou, ve které jste povařili 45 minut další 0,4 kg třezalky. Nechte zchladit na 21 °C, stočte do kvasné nádoby a přidejte kvasinky. Po třech dnech stočte do další kvasné nádoby a nechte kvasit do vykvašení. Stočte do lahví, do kterých jste nasypali půl lžičky cukru, a zazátkujte. Nápoj je možno pít za deset dní až dva týdny.
Autor článku: Jakub Hlavatý
Více k tématu: Jak jsme vařili pivo, Starý černokostelecký pivovar, Hradecký přehmat
